Gerlova Huť – nejzápadnější a snad nejchladnější lokalita v celém projektu. Možná zde nemrzne nejvíce, ale severní svah Toku s drobnými potůčky přikrmujícími Řeznou si udrží sníh dlouho do jara. Již z pohledu na letecký snímek je patrné, že se zde střídá celkem zachovalá rozvolněná rašelinná smrčina s čistě smrkovými mladými a přehoustlými porosty i vyššími stromy. Zastoupení tu má rovněž suťová jedlobučina, pokrývající značnou část Toku.
Nicméně před několika desítkami let v území proběhla nelítostná úprava. Většina lesa byla vykácena a rašelinnou smrčinu i zarostlé sutě protnula hustá síť odvodňovacích kanálů, zaústěných do původně drobného potůčku. Netrvalo dlouho a potok se pod náporem rychle tekoucí vody značně zahloubil a vysušené lesy úspěšně obsadily mladé smrky. Ty jsou nejhustší právě podél příkopů, kde je na valech vyhrnuté hlíny a kamení nejsušeji. Rašelinná smrčina i buky a jedle byly smrky zcela vytlačeny. Tento nelítostný stav se pokusíme změnit, a to zpomalením odtoku vody, zablokováním kanálů a podporou přirozené struktury spíše řídkého rašelinného lesa.
Detailní informace k lokalitě najdete ZDE.
Co vloni, co letos?
Projektová lokalita Gerlova Huť, přesněji řečeno potůček, který ji opouští propustkem pod silnicí na Železnou Rudu, je jedním z míst, kde sledujeme odtok vody (automaticky, ultrazvukovým hladinoměrem v trojúhelníkovém profilu), hladinu podzemní vody, jednou měsíčně odebíráme vzorky vody určené pro chemickou analýzu a proběhl zde rovněž orientační průzkum vegetace. V loňském roce začala také méně příjemná část prací, totiž prokácení přístupových cest pro techniku a uvolnění břehových valů hojně porostlých malými smrčky. V přehoustlém smrkovém porostu v místech se zachovalým kobercem rašeliníku jsme vyřezali světliny, abychom podpořili jeho růst. V dolní polovině lokality tytéž práce proběhnou letos. Zároveň na kanálech vybíráme vhodná místa pro instalaci dřevěných hrázek tak, aby zadržely co nejvíce vody na správném místě, většinou v rašelinných částech, a snažíme se dosáhnout stanovené cílové hladiny podzemní vody. Prakticky hotová je i práce s vytyčováním tras budoucích potoků. Vzhledem k tomu, že celý les byl úplně „přeorán“ a na mnoha místech zůstaly zbytky hlubokých cest, vodní síť vůbec neodpovídá původnímu stavu a je velmi náročné rozeznat, kudy mohla voda před odvodněním přirozeně téct.
Co čekáme, že se stane?
Extrémní zahloubení ústředního potoka bohužel nevyřešíme kompletně, neboť na mnoha místech se postupnou erozí zahloubil více než dva metry hluboko pod původní terén. Na vybraných místech tento proces zastavíme a pomocí dřevěných hrázek podpoříme ukládání štěrku a písku. Díky důmyslnému systému hrázek, zapuštěných pod úroveň nového dna, dokážeme koryto potoka vyzvednout o zhruba 30 cm. Na dalších místech podpoříme vymílání břehů do stran namísto do hloubky, a to vhodně umístěnými kameny a břehovými nátržemi, popřípadě vkládáním kmínků mrtvého dřeva. Převážně pak potoku pomůže převedení části vody do nových potůčků a zablokování odvodňovacích kanálů. To vše podpoří opětovný rozvoj rašelinné smrčiny, tedy lesa mokrého, s velkými polštáři mechů, lesa se spoustou světla a stromy daleko od sebe, který vodu poctivě shromažďuje a potom odpařuje. Vrch Tok, který celou lokalitu střeží, nese bezpochyby název od toku tetřevů. A kdoví, třeba se na lokalitu zase někdy vrátí a nenechají se odradit ani sevřením mezi silnicemi.
Co můžete vidět v terénu?
Jak bylo zmíněno výše, zatím proběhla část kácení a další etapa se chystá v měsících květnu a červnu. Od srpna začne instalace přehrádek a všechny práce s tím spojené, jako je doprava materiálu, vázání hatí z větviček, či strhávání břehových valů zpět do kanálů. Hodně revitalizačních prací bude prováděno pomocí lehké techniky, protože les byl odvodněn natolik, že suchá půda malý bagr snadno unese.
Chcete nám s obnovou vodního režimu pomoci a zapojit se jako dobrovolník?