Úmluva o mokřadech mezinárodního významu byla podepsána prvními státy 2. února 1971 v íránském městě Ramsar –  „Ramsarská úmluva“ a vytváří rámec pro celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech možných typů mokřadů.


Ramsarská úmluva definuje mokřad jako: „území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů“.
Na společný „Seznam mokřadů mezinárodního významu“ Česká republika zapsala celkem 14 mokřadů a není divu, že mezi ně patří lokalita RS (Ramsar site – Ramsarská lokalita) 1 Šumavská rašeliniště, zapsaná v roce 1990. Patří spolu s Krušnohorskými rašeliništi a Mokřady Dolního Podyjí k největším v celé republice (nad 10 000 ha).

RS Šumavská rašeliniště tvoří nespojitý komplex horských a údolních mokřadů na rašelinných půdách majících charakter ostrovů severské tundry, jejichž fauna a flora je velmi specifická.  Jsou domovem pro mnohé velmi vzácné druhy, řadu z nich je možné označit jako glaciální relikty – pozůstatky doby ledové. Za zmínku stojí řada vzácných ostřic (Carex paupercula, C. pauciflora, C. limosa, C. chordorrhiza, C. diandra, aj.), masožravé rosnatky (Drosera anglica, D. rotundifolia) nebo v rašelinných smrčinách se vyskytující bradáček srdčitý (Listera cordata). Velké množství bezobratlých živočichů reprezentují vážky (např. Aeschna subarctica, Somatochlora alpestris, aj.), motýli (např. Pediasia truncatella, Colia palaeno aj.), pavouci nebo naturově významný brouk střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi). Z větších zvířat jsou neopominutelní tetřev (Tetrao urogallus) nebo tetřívek (Tetrao tetrix), v poslední době i jeřáb popelavý (Grus grus). V Teplé Vltavě je jedním z nejohroženějších živočichů perlorodka říční (Margaritifera margaritifera).


Kalendář akcí