Obnova rašelinného lesa pod Tříjezerní slatí
Rašelinné lesy drží na Šumavě hned několik nej. Jsou nejrozšířenějším druhem rašelinišť, avšak zároveň tím nejohroženějším, neboť byly v minulosti ve velkém rozsahu odvodňovány a přetvářeny na monotónní smrčiny s podrostem borůvky. Tak postupně ztrácely rozvolněnou strukturu, dostatek světla pro rašeliníky, brusinky, borůvky a klikvy. Z lesů, jež skýtají bohatou hostinu pro tetřevovité ptáky a zadržují obrovské množství vody, se stávaly obyčejné stinné smrkové porosty. Proto se jim v současnosti jejich bohatost snažíme navrátit. Lokalitu najdeme nad Roklanským potokem z horní strany utnutý asfaltkou z Vchynice-Tetova k Javoří pile a z dolní strany asfaltkou z Modravy k Javoří pile. A je to na Šumavské pláně opravdu pěkný spád: na 1 kilometr délky o 50 výškových metrů. Svah tvoří jižní závěr Oblíku.
Rozloha: 39 ha
Nadm. výška: 1 075 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 5 900 m
Popis stanoviště: Rašelinná smrčina, kterou protékají tři malé potůčky (dva se ve spodní třetině slévají). Navazuje na Tříjezerní slať, která je ale odříznutá horní asfaltkou. Na loukách nad Roklanským potokem bývala osada Rybárna. Les tu je rozmanitý – střídají se mlaziny se staršími porosty i postkůrovcovými plochami uschlých stromů s podrostem a občasnými holinami po pokusech o asanaci. Co se týče vody nemá les docela jasno: Jsou tu lesy hodně mokré rašelinné, podmáčené i poměrně suché horské třtinové smrčiny.
Co je problém: Zejména nejvýchodněji běžící potůček byl přeměněn na přímo dolů tekoucí strouhu, do které ústí řada kanálů nebo menších a rovněž napřímených vodotečí. To vše může mít jediný výsledek: Les ztratí vodu a potok se zahloubí – v dolních partiích vytváří solidní kaňon o hloubce několika metrů. Místním porostům dodaly ještě plošně rozsáhlé těžby (a polomy stromů, kterým kácení sousedů sebralo ochranu proti větru), protože jde o svah orientovaný přímo na jih a malé stromky bez ochrany vstoje uschlých velikánů mají jen malou šanci na úspěšný životní start. Některé kanály byly naštěstí vedené s tak malým spádem, že v nich voda spíše stojí, z velké části už zarostly rašeliníkem a je z nich docela pěkný mokřad.
Cíl revitalizace: Podpořit rašelinné smrčiny, což v praxi znamená zavodnit je ucpáním kanálů a zpomalením odtoku vody potoky, čemuž pomůže jejich změlčení a rozvlnění. Řídce rostoucí rašelinné smrčině pomůže také zředění mlazin, které se ujaly a zahustily v důsledku odvodnění. Práce s vodou zároveň pomůže kromě rašelinných smrčin také obnově přirozeného vodního režimu.
Jaké je řešení: Kanály nejsou většinou moc hluboké a přehrádky z vodorovných prken obsypaných zeminou odvedou svou práci. Volná místa budou vyplněna půdou a vázanými hatěmi z větviček, což zabrání vytvoření volné vodní hladiny, která v zimě zamrzá a led může hrázky doslova rozervat. Výplň také tvoří vhodný podklad pro mokřadní vegetaci, která většinou neplave volně, ale potřebuje se uchytit na něčem podstatnějším. Potokům najdeme a vrátíme původní řečiště, kde se voda proudí pomaleji, rozlévá se a s cestou do Roklanského potoka si dá trochu načas.