lokalita Rovina

Nadm. výška: 880 m n. m.

Délka odvodňovacích kanálů: 11 430 m

Umístění: Lokalita se nachází v severozápadní části NP Šumava v prostoru pod státní silnicí Dobrá voda – Železná ruda a sleduje údolnici mezi horou Březník (ten méně známý) a touto silnicí. Ze severozápadní strany je ohraničena Žákovou cestou.

Popis stanoviště: Lokalita je tvořena ze dvou typů ploch. Jeden jsou rašelinné a podmáčené smrčiny a druhý je tvořen dlouhodobě neobhospodařovanými loukami, které jsou ponechány spontánnímu vývoji s prameništi, mechovými slatiništi a smilkovými trávníky. Jedná se o jižní svah pod státní silnicí Hartmanice – Železná Ruda, kde před II. světovou válkou stávala osamocená hospodářská stavení.

Co je problém: Naši předci se snažili vytěžit z lesa a luk co nejvíce a tak vytvořili síť odvodňovacích rýh jak v lesích tak i lukách. A protože to udělali dobře, dokázali les i louky dobře odvodnit tím, že odvedli vodu rýhami z pramenišť nejkratší cestou dolů do potoka v údolí. Les je díky tomu suchý a je zde praktikováno lesní hospodaření. Z rašelinných smrčin pod mokřady kvůli vysušení praktiky zmizel rašeliníkový koberec. V horní části nad rašelinným lesem se nachází rašelinná březina, nad níž jsou prameniště s rýhami. Tato je degradovaná a skoro suchá. V ní jsou fragmenty původních mokřadů v místech pramenišť. Hlavní svody po svahu dolů jsou značně zahloubené, místy až dva metry. Mokrý rašelinný les zde již existuje jen v malých ploškách na jihu lokality. Podobné je to i s loukami. Jsou díky plošné husté síti rýh suché, původní biotopy jsou jen ve vlhkých místech odvodněných pramenišť.

Cíl revitalizace: Hlavním cílem je zvednutí hladiny v prameništích, zastavení odtoku vody hlubokými svodnými rýhami a vrácení malých toků pokud možno do původních tras. Dalším důležitým cílem je podpora obnovy místních porostů rašelinných smrčin, které byly v minulosti poškozeny vysoušením a těžbou. V lukách je třeba zadržet vodu a vrátit jim tím pádem charakter zamokřených luk s rašeliništi, horskými smilkovými trávníky a mechovými slatiništi. Biotopy rašelinné smrčiny, rašelinné březiny, horské smilkové trávníky a mechová slatiniště jsou evropsky významnými (prioritními) biotopy chráněnými v soustavě Natura 2000.

Jaké je řešení: Odvodňovací kanály v prameništích přehradíme dřevěnými hrázkami z prken, čímž vznikne kaskáda vodních „tůní“. Přepážky budou umístěné tak, aby voda stoupla na úroveň cca 5 cm pod povrchem země. V rašelinných smrčinách bude hladina zvednutá cca 20 cm pod úroveň terénu. Prostory mezi přepážkami budou zasypány materiálem dříve vybagrovaným při hloubení kanálů (tam kde zůstal na březích), vázanými hatěmi ze smrkových větví, dřevní hmotou, drny a zeminou. Chceme tím zahájit proces přírodního zarůstání kanálů rašeliníky a ostřicemi a suchopýry. Podpoříme tím aktivní rozvoj původních biotopů jak v lesích, tak i na loukách. Rýhy svádějící vodu ze svahů dolů budou přehrazeny a voda bude puštěna v mělkých potůčcích a pokud možno v původních rýhách, tam kde je to v terénu ještě patrné. Kanály budou přehrazené a zasypané tak, aby se voda do nich nemohla vrátit. Na vhodných místech budou vyhloubeny mělké ploché jámy (materiál se bude hodit k těsnění hrází) a až do nich nastoupá podzemní voda, která v rašelinném lese není nikdy moc hluboko, tak je osázíme vhodnou mokřadní vegetací. To pomůže rychlejšímu zarůstání a podpoří vzácné rostliny.