Přečtěte si o tom, jak revitalizujeme mokřady pod Dobrou, v říční nivě Teplé Vltavy.
Rozloha lokality: 61 ha
Nadm. výška: 750 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 15 800 m
Umístění: Lokalita se nachází v Hornovltavském luhu v jihovýchodní části Národního parku Šumava. Rozkládá se v nivě Teplé Vltavy a na navazujících svazích pod osadou Dobrá. Nedaleko protéká Žlebský potok, který byl úspěšně revitalizován v letech 2014-2015.
Popis stanoviště: Jedná se o větší lokalitu tvořenou převážně lučními porosty. Většina porostů je silně poškozena odvodněním, zejména v horní části lokality a podél nejhlubších kanálů. Velký podíl zaujímají druhově chudé porosty s převládající ostřicí třeslicovitou. V zachovalejších částech jsou zastoupeny druhově bohatší vlhké louky, vyskytuje se zde například chráněný kosatec sibiřský, jirnice modrá nebo bukvice lékařská. Na dlouho neobhospodařovaných podmáčených plochách se vyvinula vlhká tužebníková lada s náletem vrb a charakteristickými kompaktními porosty tavolníku vrbolistého. V jihovýchodní části se zachovaly zbytky vegetace rašelinišť a rašelinných luk, místy s velkým podílem nápadné trávy bezkolence modrého, který vypovídá o narušení vodního režimu. Nejcennější biotopy představují tůně ve slepých říčních ramenech s výskytem vzácných vodních rostlin a dobře vyvinutými břehovými porosty. Lada mezi tůněmi a říčním tokem tvoří souvislé porosty ostřice Buekovy.
Co je problém: Všechny drobné vodní toky přitékající ze severovýchodního svahu Stožce byly napřímeny, v horní části svahu i zatrubněny. Bylo zde zaznamenáno více než 15 km povrchových odvodňovacích kanálů a velké množství podzemních drenáží. Dokladem jsou četné betonové skruže. Povrchové odvodnění je výrazné zejména v jihovýchodní části lokality. Ve vzdálenosti 100 – 150 m jsou vybudovány hluboké páteřní kanály vedoucí po spádnici a ústící do řeky. Jsou hluboké 1-2 m a 2-3 m široké. Podél kanálů jsou časté mohutné břehové valy. V severozápadní části lokality, která se celá nachází v ploché říční nivě, je povrchové odvodnění méně výrazné. Většinou se jedná o mělčí zarůstající kanály, popř. kanály se stojatou vodou.
Cíl revitalizace: Dobrovodské louky byly vybrány jako jedna ze tří projektových lokalit, kde hlavním cílem plánovaných opatření je zlepšení stavu biotopů pro ohroženého tetřívka obecného. Mělo by dojít k obnově přírodního vodního režimu, podpoře mokřadních biotopů a sečení vlhkých luk, které tetřívek využívá jako tokaniště.
Jaké je řešení: Základem je náprava narušeného vodního režimu a je proto nezbytné zablokovat odvodňovací kanály a drobné vodní toky navrátit do jejich původních mělkých koryt. Dalším opatřením, které by mělo prospět tetřívkovi, je obnovení seče na opuštěných vlhkých loukách. Byly proto vytipovány čtyři plochy o velikosti asi 1 hektaru, které budou sečeny jednou za rok v termínu od poloviny července do konce srpna. Rašelinné louky jsou v některých částech tak narušené, že k jejich obnově nestačí pouze náprava vodního režimu. Jedná se o porosty, kde zcela převládly konkurenčně zdatné druhy trav. K jejich obnově bude provedeno poměrně razantní opatření. Na ploše o velikosti asi 1 hektaru bude odstraněna svrchní rašelinná vrstva o mocnosti 20 cm. Holý povrch bude pokryv mulčem nebo senem z blízkých dobře zachovalých rašelinných luk.