Odborníci z Walesu v šumavských mokřadech

Kolegové z velšského projektu LIFE Quaking Bogs se k nám na Šumavu přijeli v září letošního roku podívat v rámci studijní cesty, kterou program LIFE umožňuje všem revitalizačním týmům. Je to skvělý prostředek k setkávání lidí, kteří řeší podobné pracovní výzvy a mohou tak vzájemně sdílet cenné zkušenosti, případně nové postupy a řešení, které se v praktických podmínkách jejich projektů osvědčily.

S kolegy jsme během jejich třídenního pobytu navštívili nejen české lokality, ale i lokality našich německých partnerů z organizace BUND Naturschutz, kteří na jedné z nich uplatňují pasení jako managementové opatření k vylepšení stávajícího stavu minerotrofních a přechodových lučních rašelinišť v okolí potoka Wagenwasser. S ohledem na skutečnost, že tradiční pastva (zejména ovcí) je v prostředí Walesu velice rozšířená, velšská skupina se zájmem pozorovala nejen konkrétní ukázku plánování a řízení pastvy jako takové, ale ocenila i informace o celkové změně přístupu k práci v zemědělství, neboť stále více drobných farmářů v Bavorsku upouští od intenzivního využívání půdy a uchyluje se spíše k tradičním metodám obhospodařování. Velkoplošné hospodaření, často i na úkor cenných mokřadních stanovišť, je ve Walesu (a vůbec na britských ostrovech) velkým problémem a náprava tohoto stavu je mimo jiné i jedním z úkolů velšského projektu.

Na české straně jsme pak v rámci exkurzí navštívili obnovené průmyslově těžené rašeliniště (Vlčí Jámy), obnovené luční prameniště (Malý Bor) i revitalizované koryto potoka Hučina. Vzhledem k tomu, že i ve Walesu se potýkají s dopady dlouhodobé těžby sice ne rašeliny, ale ropy na okolní mokřadní prostředí a revitalizace vodních toků pro ně nejsou úplnou neznámou, byla pro ně všechna navštívená místa skutečnou inspirací k další práci v projektu LIFE Quaking Bogs, který potrvá až do prosince 2026.