Revitalizace na Hartmanicku začnou srdcovou záležitostí – alespoň podle tvaru lokality v mapě – Malým Borem. Stávala tu osada o pár desítkách obyvatel s brusírnou skla a pilou. V době železné opony tu působili vojáci a tanky a po zrušení výcvikového prostoru Dobrá Voda se na Malém Boru celkem dlouho nic nedělo. Po starousedlících tu zbyly dva náhony z Křemelné, dnes už nefunkční, buď jsou suché, nebo zarostlé vegetací. Vojáci zde zanechali pět betonových mostů přes potoky a kanály (asi tak pro tank) a přes tři kilometry odvodňovacích kanálů, které napichují prameniště a odvádí vodu cestou hlubokou a přímou. Výsledek? Zaniklé potoky svedené do hlubokých kanálů, silně poškozená prameniště, vyschlá původní minerotrofní rašeliniště a mokřady zarostlé náletovými břízkami a osikami. Rovněž údolní rašelinné loučky byly vysušeny a smrskly se na minimum. Většinu z nich porostla ostřice třeslicovitá, která vytváří tak husté porosty, že k sobě nepustí nic jiného. To vše se naštěstí jen málo dotklo sousedícího vrchoviště, blatkového boru, na jehož okraji roste vzácná bezbarvá orchidej korálice trojklanná. Jeho biologickou kvalitu a nedotčenost podtrhuje i zařazení do přírodní (dříve I.) zóny národního parku.
Detailní informace k lokalitě naleznete ZDE.
V letošním roce bychom chtěli obnovit celý pramenný svah lokality nad Křemelnou včetně tras původních potůčků a znovu zavodnit zdejší minerotrofní rašeliniště (rašelinné louky a březiny) a další mokřady. Revitalizační zásah spočívá v úplném zablokování umělých odvodňovacích kanálů (celkem jich budeme zasypávat více než 3 km) a převedení vody do obnovených mělkých a křivolakých koryt původních potoků. Těch tu vznikne asi 1,2 km. Kanály ucpeme osvědčenou metodou – dřevěnými hrázkami a zasypáním zeminou, která naštěstí zůstala ponechána na březích příkopů. Zvláštní pozornost budeme věnovat místům, kde se kříží obnovený potok s odvodňovacím kanálem, neboť tato místa jsou technicky nejnáročnější. Proto zde vybudujeme zdvojené přehrádky a kanály budou kompletně zasypány, aby voda neměla tendenci se do nich vrátit. Náletové dřeviny podél kanálů se musí v úzkém pruhu zčásti prořezat, aby se podél nich mohla pohybovat lehká technika. S tím se započalo již loni na podzim.
Zpomalí se nepřirozeně rychlý odtok vody z pramenišť, která se opět zavodní až k povrchu a voda z nich bude odtékat přirozeně, tedy velmi pomalu. Ucpané rýhy celkem rychle obsazují mokřadní rostliny (rašeliníky, ostřice, sítiny), pro které zde vznikne nový prostor. Díky pomalému odtoku se zvedne hladina podzemní vody, což povede k tomu, že se postupně rozvolní husté remízky náletových dřevin a na prosvětlených místech budou moci dobře regenerovat rašelinné a mokré louky s prameništi. Sečteno podtrženo: v malém kousku krajiny se zadrží mnohem více vody a vytvoří se podmínky pro návrat cenných mokřadních společenstev a vzácných druhů.
Už nyní se prořezávají dřeviny podél kanálů, aby mohly začít vlastní stavební práce. Ty budou zahájeny v červenci, hotovy by měly být do začátku zimy 2020. Část revitalizačních opatření bude možné provést s pomocí techniky (lehké pásové bagry), protože intenzivní odvodnění vysušilo lokalitu natolik, že zde stroje mohou pracovat a neproboří se. Použití techniky je v tomto případě výhodné, protože hluboké erozní rýhy by se manuálně rušily velmi obtížně. Bagry pomohou se zabudováním přehrádek a hlavně se zasypáním a utěsněním příkopů zeminou. Nejvíce zemních prací se bude realizovat kolem velkých kanálů, do kterých jsou svedeny potoky a které jsou místy hluboké až 2 metry. Naproti tomu obnovení původních tras potůčků bude spíše delikátní práce. Cílem je totiž vrátit do krajiny přírodní zvlněná a především mělká koryta s hloubkou nepřesahující 30 cm. Potoky budou z pramenišť vedeny do svých původních tras a v místech, kde jsou stará koryta zachována, se často nebude upravovat nic. Jinde se pouze strhne povrchový drn vegetace, buď bagrem, ale často jen krumpáčem, rýčem nebo lopatou. Zbytek si dotvoří příroda sama.