U rašeliniště Soumarský most jsme se sešli v sobotu 22. října kolem deváté hodiny ranní. Patnáct nadšených dobrovolníků, včetně rodin s dětmi, bylo připraveno pomoci Soumarskému rašeliništi ve znovuzavodnění a návratu rašelinotvorné vegetace, která je pro tuto lokalitu typická.
Rašeliniště bylo v minulosti průmyslově těženo, proto zde zbyla pouze černá obnažená plocha bez vegetace. Mnoho revitalizačních prací zde již bylo provedeno a vegetace se pomalu vrací, avšak několik odvodňovacích rýh je stále potřeba přehradit. Díky plochému terénu jsme mohli využít hráze pouze z rašeliny - odtok tu není tolik prudký jako na horských svazích, aby je rychle smyl. Na hráze jsme zasadili trsy suchopýru, aby byly pevnější.
Díky přehrazení se na místě zvedne hladina a pro rašelinotvornou vegetaci zde opět bude místo k životu. Černá rašelinná plocha tak v budoucnu nebude v horkých letních dnech sálat teplo, ale naopak ochlazovat krajinu. Hráze zamezí vodě v rychlém odtoku a proto se zároveň při vydatných srážkách zadrží velké množství vody.
Naše učitelka přírodopisu bude nadšená, až jí to budu vyprávět. O mokřadech jsme se učili a ona říkala, že jsou pro krajinu moc důležité. (Filip, 6. třída ZŠ)
Po dopolední pylné práci a zaslouženém obědě jsme se vydali na odpolední exkurzi do Vltavského luhu. Viděli jsme celé Soumarské rašeliniště z vyhlídkové věže, zastavili jsme se u revitalizovaného a krásně meandrujícího Jedlového potoka. Iva Bufková, která se revitalizacím v NP Šumava věnuje přes dvacet let, poutavě vyprávěla o funkci mokřadů - především rašelinišť.