Interaktivní mapa revitalizovaných ploch

Sušice Vimperk Volary Zwiesel Grafenau Freyung CZ A D EVL Bavorský les EVL Bischofsreuter Waldhufen EVL Moore bei Finsterau und Philippsreuth EVL Šumava Projektové plochy na české straně Projektové plochy na bavorské straně Státní hranice Hranice NP Šumava

Rokytecké slatě
Rozloha: 90 ha
Nadmořská výška: 1 100 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 9 073 m
Umístění: Slatě podél horního toku Rokytky mezi Smrkovým vrchem a Medvědem. Rokytka odsud míří k Roklanskému potoku, sycena rašelinnou vodou z vrchovišť ve stráních zároveň sama zavlažuje nivní ostřicová rašeliniště.
Popis stanoviště: Mimořádně cenný komplex několika vrchovišť v mozaice s ostřicovými přechodovými rašeliništi v pramenné oblasti potoka Rokytky známý též pod názvem Weitfällerské slatě. Území je chráněno už od roku 1933 jako přírodní rezervace.
Co je problém: Navzdory proslulosti a ochraně bylo jedno z vrchovišť silně odvodněno povrchovými kanály a protnuto zpevněnou lesní cestou.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Odvodňovací rýhy budou zablokovány dřevěnými přehrádkami a částečně zasypány. V rašelinné smrčině na okraji vrchoviště bude nutné některým narovnaným potokům vrátit jejich přírodní zvlněnou podobu.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Mimořádně cenný komplex několika vrchovišť v mozaice s ostřicovými přechodovými rašeliništi v pramenné oblasti potoka Rokytky známý též pod názvem Weitfällerské slatě. Území je chráněno už od roku 1933 jako přírodní rezervace. Navzdory proslulosti a ochraně bylo jedno z vrchovišť silně odvodněno povrchovými kanály a protnuto zpevněnou lesní cestou. Odvodňovací rýhy proto budou zablokovány dřevěnými přehrádkami a částečně zasypány. V rašelinné smrčině na okraji vrchoviště bude nutné některým narovnaným potokům vrátit jejich přírodní zvlněnou podobu.
Problém a řešení: Navzdory proslulosti a ochraně bylo jedno z vrchovišť silně odvodněno povrchovými kanály a protnuto zpevněnou lesní cestou. Odvodňovací rýhy proto budou zablokovány dřevěnými přehrádkami a částečně zasypány. V rašelinné smrčině na okraji vrchoviště bude nutné některým narovnaným potokům vrátit jejich přírodní zvlněnou podobu.

Březová Lada
Rozloha: 15 ha
Nadmořská výška: 850 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 5 584 m
Umístění: Rašelinná louka na levém břehu okolo 410. říčního kilometru (Teplé) Vltavy v místě bývalé osady Slatina - Březová Lada.
Popis stanoviště: Kdysi poměrně velké vrchoviště na levém břehu Teplé Vltavy bylo silně poškozeno pastvou, odvodněním i borkováním rašeliny. Dnes je z něj dochována jen malá a degradovaná část v centru lokality, ostatní plochy mají ponejvíce charakter mokrých luk. Po bývalé vsi Slatina zde zbyly jen hranice pozemků – odvodňovací kanály. V minulosti bylo území odlesněno a tradičně obhospodařováno. Díky tomu je zde možné vidět široké údolí Vltavy (jinde není pro stromy vidět ani druhý břeh).
Co je problém: Převážně mělké kanály odvodňují zbytky vrchoviště i mokré louky kolem, prakticky celé území je pravidelně paseno.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: V rámci projektu budou kanály zablokovány a zahrnuty zeminou a budou obnoveny drobné přítoky z okolních svahů do říční nivy.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Kdysi poměrně velké vrchoviště na levém břehu Teplé Vltavy bylo silně poškozeno pastvou, odvodněním i borkováním rašeliny. Dnes je z něj dochována jen malá a degradovaná část v centru lokality, ostatní plochy mají ponejvíce charakter mokrých luk. Po bývalé vsi Slatina zde zbyly jen hranice pozemků – odvodňovací kanály. V minulosti bylo území odlesněno a tradičně obhospodařováno. Díky tomu je zde možné vidět široké údolí Vltavy (jinde není pro stromy vidět ani druhý břeh).
Problém a řešení: Převážně mělké kanály odvodňují zbytky vrchoviště i mokré louky kolem, prakticky celé území je pravidelně paseno. V rámci projektu budou kanály zablokovány a zahrnuty zeminou a budou obnoveny drobné přítoky s okolních svahů do říční nivy.

Malý Bor
Rozloha: 25 ha
Nadmořská výška: 870 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 5 470 m
Umístění: Na úbočí Vysokého hřbetu při silnici z Hartmanic na Keply na levém břehu Křemelné. Na části lokality bývala osada Malý Bor.
Popis stanoviště: Lokalitu tvoří několik větších svahových pramenišť s navazujícími mokřady, dnes již zarostlých náletovými dřevinami. Prameniště i potok vytékající z nich byly v minulosti silně odvodněny a potok byl zcela napřímen. Kdysi zde bývala menší lesní rašeliniště, ta však díky odvodnění prakticky zmizela. Na svahové mokřady navazuje údolní vrchoviště s blatkovým borem lemované pásem rašelinných smrčin. Ty u Křemelné přechází v ostřicovou louku a směrem do okolních strání v suché pastviny. Vrchoviště s okolními rašeliništi jsou odvodněním poškozeny jen velmi málo. Kdysi zde bývala vesnice, ta však po válce zmizela a území se stalo součástí vojenského prostoru.
Co je problém: Hlavním problémem v místě jsou odvodněná prameniště a napřímené menší potoky.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Všechny povrchové odvodňovací rýhy budou přehrazeny a zasypány. Narovnaný potok bude odveden z hluboce zaříznuté rýhy a vrácen do své původní trasy. Z jeho obnoveného mělkého koryta se bude moci voda rozlévat a sytit okolní mokřady.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Lokalitu tvoří několik větších svahových pramenišť s navazujícími mokřady, dnes již zarostlých náletovými dřevinami. Prameniště i potok vytékající z nich byly v minulosti silně odvodněny a potok byl zcela napřímen. Kdysi zde bývala menší lesní rašeliniště, ta však díky odvodnění prakticky zmizela. Na svahové mokřady navazuje údolní vrchoviště s blatkovým borem lemované pásem rašelinných smrčin. Ty u Křemelné přechází v ostřicovou louku a směrem do okolních strání v suché pastviny. Vrchoviště s okolními rašeliništi jsou odvodněním poškozeny jen velmi málo. Kdysi zde bývala vesnice, ta však po válce zmizela a území se stalo součástí vojenského prostoru.
Problém a řešení: Hlavním problémem v místě jsou odvodněná prameniště a napřímené menší potoky. Všechny povrchové odvodňovací rýhy budou přehrazeny a zasypány a narovnaný potok bude odveden z hluboce zaříznuté rýhy a bude vrácen do své původní trasy. Z jeho obnoveného mělkého koryta se bude moct voda rozlévat a sytit okolní mokřady.

Gerlova Huť
Rozloha: 19 ha
Nadmořská výška: 950 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 4 100 m
Umístění: Jižně od křižovatky silnic 27 (Klatovy – Železná Ruda) a 190 (směr Prášily). Leží na severozápadním úbočí Toku směrem k Pancíři.
Popis stanoviště: Rašelinná a podmáčená smrčina, jež ukrývá prameny bezejmenného potoka - přítoku Řezné. Název dostala lokalita podle nedaleké sklářské osady Gerlova Huť. Rod sklářů Gerlových byl asi dosti činorodý – v okolí najdete ještě Gerlův les, Gerlovu pilu, Gerlův potok, Gerlův dvůr i Gerlovu paseku. Na první pohled ze silnice nevypadá les nic moc, ale najdete tu třeba drobnou masožravku rosnatku a občas větší masožravce - vlky.
Co je problém: Les je odvodněný hustou sítí povrchových kanálů zaústěných do potoka. Některé rovné (případně pravoúhle zahnuté) hluboké rýhy jsou pravděpodobně napřímené drobné potůčky. Hlavní potok se v důsledku úprav značně zahloubil – místy protéká až dvoumetrovým "kaňonem", skáče přes obnažené balvany v podloží a voda odtéká příliš rychle pryč. Na Gerlově Huti proto nyní převládá mladý smrkový "hustoles". Mokrý rašelinný les je naproti tomu přirozeně celkem řídký, protože se tam stromům moc nedaří (o to víc volné osvětlené, ale chráněné plochy využívají vzácné rostliny). Pokud je les uměle odvodněný, tak zhoustne, uchytí se více stromů – ostatně proto se odvodnění provádělo.
Cíl revitalizace: Hlavní úsilí se bude soustředit na obnovu přírodního vodního režimu a zlepšení zadržování vody v krajině. Dalším důležitým cílem je podpora obnovy místních porostů rašelinných smrčin, které byly v minulosti poškozeny vysoušením a těžbou. Rašelinné smrčiny jsou evropsky významným (prioritním) biotopem chráněným v soustavě Natura 2000.
Jaké je řešení: Odvodňovací kanály přehradíme dřevěnými přepážkami z prken, čímž vznikne kaskáda vodních „tůní“. Přepážky budou umístěné tak, aby voda stoupla na úroveň cca 20 cm pod povrchem země – to je optimální hladina pro rašelinné smrčiny. Prostory s vodou mezi přepážkami budou zasypány materiálem dříve vyhrnutým při hloubení kanálů (povětšinou zůstal na březích), vázanými hatěmi ze smrkových větví a zeminou. Jde o to, aby kanály nejen přestaly fungovat a stoupla tak hladina podzemní vody, ale aby pokud možno zmizely z krajiny – zarostly, zanesly se hlínou. V rovinatých územích to už mnohde probíhá spontánně – do kanálů napadaly stromy, které vytvořily přirozené přehrázky a za nimi se ve stojaté bahenní vodě ujaly rašeliníky, ostřice a suchopýry. Ve svažitějších terénech je nutné tomuto vývoji trochu pomoci. Pro nastartování obnovy porostů rašelinných smrčin je třeba husté smrkové mlaziny proředit a obnovit rozvolněnou shlukovitou strukturu stromového patra, která je pro dobře zavodněné přírodní rašelinné smrčiny typická. Hmota z prořezávek bude použita pro tvorbu vázaných hatí, které se rovněž použijí k vyplnění odvodňovacích kanálů. Více světla v znovuzavodněných a prosvětlených porostech podpoří růst rašeliníků a jiné mokřadní vegetace včetně a vzácných druhů, které přehoustlé smrky momentálně dost utlačují. Hlavní potůček, který je dnes napřímený a velmi hluboký, bude potřeba změlčit a rozvlnit. Na vhodných místech bude jeho tok vrácen do původní trasy. Drobné přítoky čeká něco podobného, ačkoli ty nejsou zahloubeny tak výrazně. Původní trasu potoků zkusíme vypátrat a rekonstruovat všude, kde to půjde. Naštěstí voda si své trasy pamatuje a nejraději se vrací tam, kde už kdysi tekla. Na vhodných místech budou vyhloubeny mělké ploché jámy (materiál se bude hodit k těsnění hrází) a až do nich nastoupá podzemní voda, která v rašelinném lese není nikdy moc hluboko, tak je osázíme vhodnou mokřadní vegetací. To pomůže rychlejšímu zarůstání a podpoří vzácné rostliny.
Dostupnost lokality: Les leží na samém okraji národního parku. Smrkové mlaziny průchod poměrně ztrpčují. Nejsnazší je přístup je po zelené turistické nebo bílé cyklistické značce spojující parkoviště Hůrecká silnice a Železnou Rudu.
Popis stanoviště: Kdysi rozvolněná rašelinná smrčina, dnes díky silnému odvodnění převážně hustá smrková mlazina. I tak je zde možné na vlhkých místech nalézt vzácnou a krásnou rosnatku okrouhlolistou. Drobné bystřiny, které uhání směrem k Řezné, občas na březích provází blankytně modrá dřípatka horská.
Problém a řešení: Hlavním problémem je silné odvodnění pramenišť i svahových dříve rašelinných mokřadů povrchovými kanály a extrémně zahloubený potok. Cílem revitalizace je vytvořit takové podmínky, aby se zde obnovila rašelinná smrčina. Zablokováním kanálů a obnovou mělkého potůčku se proto lokalita zpětně zamokří a husté smrkové mlaziny budou prosvětleny a prořezány tak, aby jejich struktura připomínala rozvolněný ráz rašelinných smrčin. Tím se jednak sníží ztráta vody výparem a bude dostatek světla pro obnovu rašeliníkového koberce.

Bučina
Rozloha: 43 ha
Nadmořská výška: 1 100 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 8 579 m
Umístění: Bukovo-smrkový les na ubočí Vysokého stolce nad asfaltovou Židovskou cestou spojující Borová lada a bývalou obec Bučina.
Popis stanoviště: Svahové lesní mokřady na úbočí Vysokého stolce, kde se rodí Vltavský potok. Navzdory názvu zde převažuje smrk, protože se jedná hlavně o biotopy podmáčených smrčin; buky tu zabírají jen pár hektarů. V mozaice se zde vyskytují starší porosty i mlaziny, které byly v minulosti odvodněny sítí kanálů.
Co je problém: Lesní rašeliniště jsou zde jen na malé ploše a tak při revitalizaci půjde hlavně o obnovu lesních mokřadů a pramenného systému s drobnými potůčky, které byly svedeny do kanálů ústících přímo do potoka.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Kanály budou přehrazeny a zasypány, potoky budou vráceny do delší, ale hezčí a přirozenější trasy po svahu dolů.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Svahové lesní mokřady na úbočí Vysokého stolce, kde se rodí Vltavský potok. Navzdory názvu zde převažuje smrk, protože se jedná hlavně o biotopy podmáčených smrčin; buky tu zabírají jen pár hektarů. V mozaice se zde vyskytují starší porosty i mlaziny, které byly v minulosti odvodněny sítí kanálů.
Problém a řešení: Lesní rašeliniště jsou zde jen na malé ploše a tak při revitalizaci půjde hlavně o obnovu lesních mokřadů a pramenného systému s drobnými potůčky, které byly svedeny do kanálů ústících přímo do potoka. Kanály budou přehrazeny a zasypány, potoky budou vráceny do delší, ale hezčí a přirozenější trasy po svahu dolů.

Černý Kříž
Rozloha: 3 ha
Nadmořská výška: 750 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 6 136 m
Umístění: V nivě Studené Vltavy - asi 2 km nad jejím soutokem s Teplou Vltavou, v místě spojení železničních tratí z Nového Údolí a Nové Pece. Leží "ve stínu" slavného Mrtvého luhu a "kapličkové" hory Stožce.
Popis stanoviště: Velká otevřená plocha v údolí Studené Vltavy na úpatí vrchu Stožečku s lučními rašeliništi a malinkým vrchovištěm, nad kterými odvodnění málem udělalo kříž. Jedná se o louky s rozptýlenými stromy, které mají rádi tetřívci i chřástali.
Co je problém: Místo toho, aby se voda přitékající z pramenišť rozlévala do louky, je odvodňovacími kanály svedena přímo a rychle do Vltavy.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Rýhy budou zablokovány a zasypány a tím se zvýší hladina podzemní vody, která pomůže přeměnit suchou odvodněnou louku zpět na rašelinnou slatinu. Mokré louky budou také koseny, aby se zabránilo zarůstání dřevinami a posečené části mohly na jaře sloužit pro tetřívky jako tokaniště.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Velká otevřená plocha v údolí Studené Vltavy na úpatí vrchu Stožečku s lučními rašeliništi a malinkým vrchovištěm, nad kterými odvodnění málem udělalo kříž. Jedná se o louky s rozptýlenými stromy, které mají rádi tetřívci i chřástali.
Problém a řešení: Místo toho, aby se voda přitékající z pramenišť rozlévala do louky, je odvodňovacími kanály svedena přímo a rychle do Vltavy. Rýhy budou zablokovány a zasypány a tím se zvýší hladina podzemní vody, která pomůže přeměnit suchou odvodněnou louku zpět na rašelinnou slatinu. Mokré louky budou také koseny, aby se zabránilo zarůstání dřevinami a posečené části mohly na jaře sloužit pro tetřívky jako tokaniště.

Mrtvý luh
Rozloha: 31 ha
Nadmořská výška: 750 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 7 520 m
Umístění: Nad soutokem Vltav, pod horou Stožečkem, kousek od Černého Kříže, vedle železnice volarské a novopecké. Ani v mapě nelze minout – velké oko rašeliny lemované zubatou značkou vymezující I. zónu národního parku svítí v mapách turistických i leteckých.
Popis stanoviště: Největší šumavské vrchoviště nad soutokem Studené a Teplé Vltavy. Obrovská rašelinná plocha připomínající koláč s mírně vyklenutým středem – mocnost rašeliny je zde až 7 metrů. Pochmurný název dostalo podle velkého množství „kostlivčích stromů“ po velkém podzemním požáru rašeliny.
Co je problém: Lokalita byla v minulosti odvodněna jen po obvodu a většina kanálů se již samovolně zanesla a zarostla vegetací. Na východním okraji vrchoviště poblíž soutoku obou Vltav jsou však stále ještě funkční rýhy a díky nim je východní cíp vrchoviště stále vysoušen.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Rýhy budou ručně zablokovány.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Největší šumavské vrchoviště nad soutokem Studené a Teplé Vltavy. Obrovská rašelinná plocha připomínající koláč s mírně vyklenutým středem – mocnost rašeliny je zde až 7 metrů. Pochmurný název dostalo podle velkého množství „kostlivčích stromů“ po velkém podzemním požáru rašeliny.
Problém a řešení: Lokalita byla v minulosti odvodněna jen po obvodu a většina kanálů se již samovolně zanesla a zarostla vegetací. Na východním okraji vrchoviště poblíž soutoku obou Vltav jsou však stále ještě funkční rýhy a díky nim je východní cíp vrchoviště stále vysoušen. Tyto rýhy budou ručně zablokovány.

Rybárny II
Rozloha: 38 ha
Nadmořská výška: 1 075 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 8 615 m
Umístění: Prudký svah nad Roklanským potokem z horní strany utnutý asfaltkou z Vchynic-Tetova k Javoří Pile a z dolní strany asfaltkou z Modravy k Javoří Pile. A je to na Šumavské pláně opravdu pěkný spád: na 1 kilometr délky o 50 výškových metrů. Svah tvoří jižní pata Oblíku.
Popis stanoviště: Les ve stráni mezi Roklanským potokem a Tříjezerní slatí je tvořen podmáčenými i rašelinnými smrčinami s malinkým zbytkem vrchoviště v horní části svahu. Lesní porosty ukrývají několik regulovaných potoků, spleť odvodňovacích kanálů a jsou hojně využívány tetřevem hlušcem.
Co je problém: Původní rašelinná a podmáčená smrčina se vlivem odvodnění mění na ochuzenou horskou smrčinu – tomu chceme zablokováním kanálů zabránit.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Prameniště budou znovu zavodněna a potoky převedeny do původních křivolakých tras s mělkým korytem.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Les ve stráni mezi Roklanským potokem a Tříjezerní slatí je tvořen podmáčenými i rašelinnými smrčinami s malinkým zbytkem vrchoviště v horní části svahu. Lesní porosty ukrývají několik regulovaných potoků, spleť odvodňovacích kanálů a jsou hojně využívány tetřevem hlušcem.
Problém a řešení: Původní rašelinná a podmáčená smrčina se vlivem odvodnění mění na ochuzenou horskou smrčinu – tomu chceme zablokováním kanálů zabránit. Prameniště budou znovu zavodněna a potoky převedeny do původních křivolakých tras a mělkého koryta.

Ptačí slať
Rozloha: 12 ha
Nadmořská výška: 1 130 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 4 667 m
Umístění: Ptačí slať se rozkládá v plochém údolí na úpatí Malé Mokrůvky a Mrtvého vrchu. Prochází tudy cesta spojující Filipovu Huť a lokalitu Na ztraceném. Slatí protéká střední část toku Ptačího potoka.
Popis stanoviště: Malé vrchoviště obklopené rašelinnými smrčinami, které dnes již dobře regenerují po žíru kůrovce. Některé staré smrky přežily, většina jich po odumření pomalu lehá. Malých stromků je tu nepočítaně a horský mokřadní les se pozvolna obnovuje.
Co je problém: Vrchoviště je propíchnuto několika odvodňovacími kanály, další vysušují rašelinnou smrčinu nad i pod silnicí.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Všechny kanály bude potřeba zablokovat - více vody pomůže návratu rašelinného lesa.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Malé vrchoviště obklopené rašelinnými smrčinami, které dnes již dobře regenerují po žíru kůrovce. Některé staré smrky přežily, většina jich po odumření pomalu lehá. Malých stromků je tu nepočítaně a horský mokřadní les se pozvolna obnovuje.
Problém a řešení: Vrchoviště je protnuto několika odvodňovacími kanály, další příkopy vysušují rašelinnou smrčinu nad i pod silnicí. Všechny bude potřeba zablokovat - více vody pomůže návratu rašelinného lesa.

Jezerní slať
Rozloha: 10 ha
Nadmořská výška: 1 070 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 4 686 m
Umístění: V plochém sedle mezi Hůrkou a Březovou horou nebo chcete-li mezi Kvildou a Horskou Kvildou vedle silnice č. 169.
Popis stanoviště: Legendární mrazová kotlina mezi Kvildami s velkým vrchovištěm, na kterém se ručně borkovala rašelina. Ojíněná rána zde nejsou výjimkou ani v srpnu. Na zachovalém zbytku rašeliniště se vyskytuje kompletní sestava rašelinné flóry i fauny typická pro šumavská horská vrchoviště. Je zde vyhlášené tokaniště tetřívků.
Co je problém: Rašeliniště bylo kdysi těžené – svědčí o tom rašelinné hrby (špalky) oddělené vytěženými jámami (vany), které ale už zarůstají.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Problémem je centrální odvodňovací kanál, který je třeba zablokovat.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Legendární mrazová kotlina mezi Kvildami s velkým vrchovištěm, na kterém se ručně borkovala rašelina. Ojíněná rána nejsou výjimkou ani v srpnu. Na zachovalém zbytku rašeliniště se vyskytuje kompletní sestava rašelinné flóry i fauny. Je zde vyhlášené tokaniště tetřívků.
Problém a řešení: Rašeliniště bylo kdysi těžené – svědčí o tom rašelinné hrby (špalky) oddělené vytěženými jámami (vanami), které ale už zarůstají. Problémem je centrální odvodňovací kanál, který třeba zablokovat.

Hamerské slatě
Rozloha: 16 ha
Nadmořská výška: 1 060 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 3 265 m
Umístění: Hned vedle silnice 169 na půli cesty mezi Kvildou a Horskou Kvildou, nad osadou Vydří Most.
Popis stanoviště: Vrchoviště přes silnici sousedící s Jezerní slatí. Na Hamerském potoce se těžilo zlato a svědčí o tom sejpy, na slati se ručně těžila rašelina a svědčí o tom odvodňovací rýhy a pruhy rašeliny. Občas tu můžete potkat tetřeva, tetřívka i rysa.
Co je problém: Vrchoviště kvůli těžbě rašeliny a odvodnění prosychá, problémem jsou hlavně kanály na SZ okraji.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Zablokování kanálů může významně pomoct oživení rašeliniště.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Vrchoviště přes silnici sousedící s Jezerní slatí. Na Hamerském potoce se těžilo zlato a svědčí o tom sejpy, na slati se ručně těžila rašelina a svědčí o tom odvodňovací rýhy a pruhy rašeliny. Občas tu můžete potkat tetřeva, tetřívka i rysa.
Problém a řešení: Vrchoviště kvůli těžbě rašeliny a odvodnění prosychá, problémem jsou hlavně kanály na SZ okraji. Jejich zablokování může významně pomoct oživení rašeliniště.

Pramenská
Rozloha: 21 ha
Nadmořská výška: 1 100 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 6 476 m
Umístění: Na půli cesty z Kvildy k pramenům Vltavy - mezi Vltavou a Vltavskou cestou. Lokalita zabíhá podél levostranného přítoku Vltavy na úbočí Čertova vrchu.
Popis stanoviště: Vrchoviště a rašelinné lesy provázející mladou Teplou Vltavu pár kilometrů nad Kvildou. U řeky je vlhčeji, objevují se rašelinné louky se stromy stojícími po kotníky ve vodě a po lýtka v ostřici.
Co je problém: Zamokřené lesy protínají větší i menší kanály, neblahý účinek má i odvodnění Vltavské cesty (soustředí vodu ze svahu do několika málo propustků).
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Kanály budou zablokovány s cílem zvýšit hladinu podzemní vody, což příznivě ovlivní přirozeně podmáčené a rašelinné lesy.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Vrchoviště a rašelinné lesy provázející mladou Teplou Vltavu pár kilometrů nad Kvildou. U řeky je vlhčeji, objevují se rašelinné louky se stromy stojícími po kotníky ve vodě a po lýtka v ostřici.
Problém a řešení: Zamokřené lesy protínají větší i menší kanály, neblahý účinek má i odvodnění Vltavské cesty (soustředí vodu ze svahu do několika málo propustků). Kanály budou zablokovány s cílem zvýšit hladinu podzemní vody, což příznivě ovlivní přirozeně podmáčené a rašelinné lesy.

Rybárny I
Rozloha: 27 ha
Nadmořská výška: 1 000 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 8 224 m
Umístění: Rozšířené údolí Roklanského potoka nad a pod chatou Rybárna při cestě z Modravy na Javoří pilu. Úpatí Adamovy hory nad nivou potoka.
Popis stanoviště: Rašelinná louka a rašelinný les nad a pod chatou Rybárna u Roklanského potoka. Setkávají se tu podmáčené rašelinné louky se suchými smilkovými trávníky ve stráni, v potoční nivě vykvétají oměje. Lesy jsou mokré více či méně – podle funkčnosti odvodnění.
Co je problém: Obsah bude doplněn.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Ze spleti kanálů odlišíme původní potoky a vrátíme jim mělké, křivolaké a pokud možno původní řečiště. Ostatní odvodňovací kanály budou ucpány a necháme je zarůst rašelinnou vegetací.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Rašelinná louka a rašelinný les nad a pod chatou Rybárny u Roklanského potoka. Setkávají se tu podmáčené rašelinné louky se suchými smilkovými trávníky ve stráni, v potoční nivě vykvétají oměje. Lesy jsou mokré více či méně – podle funkčnosti odvodnění.
Problém a řešení: Ze spleti kanálů odlišíme původní potoky a vrátíme jim mělké, křivolaké a pokud možno původní řečiště. Ostatní odvodňovací kanály budou ucpány a necháme je zarůst rašelinnou vegetací.

Stožecká
Rozloha: 29 ha
Nadmořská výška: 800 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 7 800 m
Umístění: Lokalita se nachází v sedle mezi dvěma významnými vrchy Stožec (1 065 m n. m.) a Spáleniště (961 m n. m.) asi jen dva kilometry od obcí Stožec a České Žleby. Po obou stranách obklopuje zpevněnou cestu ze Stožce na Dobrou.
Popis stanoviště: Lokalita je ukázkou odvodněného kusu lesní krajiny mimo charakteristická šumavská rašeliniště. Rašeliniště bychom tu stěží hledali, prakticky celou plochu tvoří podmáčený, ale hodně přeměněný a v zásadě hospodářský les. Jde v podstatě o mělké sedlo a lokalita tvoří rozvodí mezi zdrojnicemi dvou potoků, z nichž jeden teče na sever do Teplé Vltavy (Žlebský potok) a druhý na jih do Studené Vltavy (Mlýnský potok). Husté stejnověké porosty smrku a smrkové mlaziny nepatří zrovna mezi pestré a bohaté biotopy, přesto tu můžeme najít svěže fialové roztřepené zvonečky dřípatky horské nebo podivuhodnou a vzácnou dřevožijnou houbu korálovec jedlový, který v nouzi nepohrdne ani dřevem smrku.
Co je problém: Přestože v blízkém okolí lokality jsou hodnotné staré smíšené porosty na vrcholu Stožce i Spáleniště, lokalita samotná je příkladem kdysi podmáčených porostů dnes zcela proměněných hospodářským působením člověka. Husté a důkladné odvodnění způsobilo pokles hladiny podzemní vody a vysušení porostů. Kromě husté sítě povrchových kanálů jsou zde i napřímené zahloubené potoky. Těžba dřeva po několik generací lesa a umělé stejnověké výsadby jsou příčinou toho, že porosty při mapování biotopů ČR ani nebyly zařazeny mezi přírodní biotopy. Podstatnou část lokality dokonce tvoří silně odvodněné smrkové mlaziny. Někdejší podmáčené smrčiny se strukturovaným stromovým patrem a zamokřenými rozvolněnými stanovišti již zanikly. V porostech jsou jen místy buky a v nivách potoků se zčásti dochovaly olšiny. Přesto je zde možné na pár místech potkat dřípatku horskou, která se houževnatě drží pozůstatků vlhčích stanovišť.
Cíl revitalizace: Hlavním smyslem revitalizace je obnovit funkční pramenné systémy obou potoků a celkově přírodní vodní režim na rozvodnici tak, aby se podpořilo přirozené zadržování vody v porostech a zvýšila hladina podzemní vody na odpovídající úroveň. Jen tak bude možné do budoucna uvažovat o tom, že se vhodným managementem podaří nasměrovat vývoj alespoň části porostů zpět k podmáčeným smrčinám.
Jaké je řešení: Hlavním opatřením bude zablokování a ucpání odvodňovacích kanálů. Vzhledem k minerálnímu podkladu ve dně rýh budou použity hrázky z vodorovně umístěných prken. Spády zde naštěstí nejsou příliš velké a hloubková eroze u kanálů je omezena. Do přehrazených kanálů bude v maximální možné míře nahrnuta zpět zemina z valů, které leží na jejich březích a zůstaly jako memento někdejšího hloubení rýh. Zasypání bude kombinováno s vyplněním kanálů pomocí hatí z vázaných smrkových větví tam, kde zeminy je nedostatek. Takto vyplněné rýhy zadržující vodu snadněji zarostou mokřadní vegetací, která někdejší kanály ideálně zcela překryje. Kromě zrušení odvodňovacího systému budou provedeny i cílené prořezávky porostů, kterými se záměrně rozředí přehoustlé smrkové mlaziny. Snahou je iniciovat vytvoření více rozvolněné a shlukovité struktury (skupinky stromů s volnějšími plochami), obdobně jako v přírodních podmáčených porostech. To napomůže i zarůstání kanálů a obnově mokřadní nebo alespoň vlhkomilné vegetace – více světla spolu s vodou znamená více rašeliníku a dalších mokřadních rostlin žijících při zemi. Regulované potoky budou pokud možno vráceny do původní trasy a bude u nich obnoveno co možná nejvíce přirozené, křivolaké a mělké řečiště.
Dostupnost lokality: Lokalita Stožecká se nachází po obou stranách žlutě značené zpevněné Střední cesty vedoucí ze Stožeckých luk (ev. Stožce) do osady Dobrá. Prostory jsou volně přístupné, ale díky spleti mlazin a kanálů dost špatně prostupné a nepřehledné. Zamotat se a ztratit nakrátko orientaci zde není problém.
Popis stanoviště: Velmi úspěšně odvodněný les původně podmáčených smrčin nedaleko Stožce. Prameniště proťaly kanály a vodu vzaly s sebou. Lokalita je malinkým rozvodím – část zdejších potůčků míří do Studené a část do Teplé Vltavy.
Problém a řešení: Síť kanálů je místy tak hustá, že je s podivem, že se do lesa ještě vejdou nějaké stromy. Odvodněná prameniště a mokřady budou zpětně zavodněny zablokováním kanálů, drobné potůčky vráceny do svých původních tras.

Střelnice
Rozloha: 16 ha
Nadmořská výška: 1 100 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 2 513 m
Umístění: Tam, kde hora Tetřev končí na loukách, které už z levého břehu obtéká Teplá Vltava, jižně pod Kvildou.
Popis stanoviště: Louka a vlhký les kolem bývalé vojenské střelnice pod Kvildou, na úpatí Tetřeva. Louky byly odvodněné výrazně, mokřady se zde proměnily na polosuchou pastvinu. Nicméně na valu bývalé střelnice zde na vlhkých ploškách roste vzácná plavuňka zaplavovaná.
Co je problém: Obsah bude doplněn.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Několik lesních a větší počet lučních kanálů bude přehrazeno a zasypáno.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Louka a les kolem bývalé vojenské střelnice pod Kvildou, na patě Tetřeva. Louky byly odvodněné výrazně, mokřady se proměnily na polosuchou pastvinu. Nicméně zrovna na valu bývalé střelnice roste vzácná plavuňka zaplavovaná.
Problém a řešení: Několik lesních a větší počet lučních kanálů bude přehrazeno a zasypáno.

Dobrovodské louky
Rozloha: 67 ha
Nadmořská výška: 750 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 15 784 m
Umístění: Louky pod vesnicí Dobrá na pravém břehu Teplé Vltavy. V povodí Žlebského potoka a na loukách kolem něj už revitalizace proběhla, další etapa se soustředí na louky níže.
Popis stanoviště: Otevřené údolí s vlhkými a rašelinnými loukami podél Teplé Vltavy pod osadou Dobrá, které jsou významným biotopem tetřívka obecného. Nedaleko protéká Žlebský potok, který byl úspěšně revitalizován v letech 2014 – 2015.
Co je problém: Obsah bude doplněn.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Vodní režim byl zásadně narušen povrchovými i podzemními drenážemi, které se budeme snažit zablokovat. Největší kanály dosahují hloubky přes 2 m a šířky 4 m. Obnovení seče na vlhkých loukách by mělo prospět tetřívkovi.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Otevřené údolí s vlhkými a rašelinnými loukami podél Teplé Vltavy pod osadou Dobrá, které jsou významným biotopem tetřívka obecného. Nedaleko protéká Žlebský potok, který byl úspěšně revitalizován v letech 2014 – 2015.
Problém a řešení: Vodní režim byl zásadně narušen povrchovými i podzemními drenážemi, které se budeme snažit zablokovat. Největší kanály dosahují hloubky přes 2 m a šířky 4 m. Obnovení seče na vlhkých loukách by mělo prospět tetřívkovi.

Ježová
Rozloha: 18 ha
Nadmořská výška: 800 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 7 500 m
Umístění: Spolu s Multerbergem se jedná o dvě nejodlehlejší projektové lokality, které se nachází v prostoru mezi pravým břehem Lipna a státní hranicí s Rakouskem, v jihovýchodní části Chráněné krajinné oblasti Šumava. Státní hranice tvoří severní a západní hranici lokality. Vymezení lokality odpovídá hranicím stejnojmenné přírodní rezervace vyhlášené v roce 2009.
Popis stanoviště: Jedná se o odvodněné přechodové rašeliniště zarůstající náletem dřevin v mírném svahu nad potokem Ježová, který protéká po severní hranici lokality a je zároveň hraničním tokem. Koryto má přirozený charakter, meandruje v mělké potoční nivě a asi 3 km SV od lokality se vlévá do vodní nádrže Lipno. Kousek za hranicí lokality se od potoka Ježová odděluje Schwarzenberský plavební kanál. V průběhu kolonizace bylo území odlesněno a až do roku 1945 byla část území v nivě potoka extenzivně využívána jako louky. Na leteckém snímku z 50. let je celá lokalita bezlesím. Převládajícím biotopem je přechodové rašeliniště, na většině plochy silně degradované odvodněním a zarůstající náletem dřevin. Dosud se zde vyskytuje řada typických druhů vázaných na rašeliniště – klikva bahenní, vlochyně bahenní, suchopýr pochvatý, rosnatka okrouhlolistá a vachta trojlistá. Na výrazněji odvodněných plochách dominuje travina bezkolenec modrý, v horní části místy rákos. V jihozápadním výběžku se zachovala vegetace pramenišť (řeřišnice hořká, ptačinec mokřadní) a navazujících rašelinných luk (pleška stopkatá, kozlík dvoudomý, mochna bahenní). Jižní (horní) a zejména východní část je z větší části zarostlá starším náletem dřevin (40-50 let). Ve východní části se jedná o téměř zapojený smrkový porost, podél horního okraje dochází k zarůstání hlavně podél odvodňovacích kanálů. Stromové patro je zde nezapojené, tvořené borovicí, smrkem a břízou, větší pokryvnost má také keřové patro, zejména krušina olšová.
Co je problém: Vodní režim na celé lokalitě byl významně narušen systémem odvodňovacích příkopů, které byly vybudovány až okolo roku 1990. Většina kanálů je do dnešní doby funkční a poměrně hluboká. Základ odvodnění tvoří čtyři hlavní kanály vedené po spádnici ve vzdálenosti 100 – 150 m a ústící do potoka Ježová. Hlavní kanály jsou doplněny hustou sítí příčných kanálů a kratších rýh odvodňující původní prameniště a podmáčené plochy. Původní ráz si kromě potoka Ježová zachoval pouze jeden z přítoků, a to jen v krátkém úseku pod prameništěm v jihozápadním cípu lokality, po necelých 70 metrech je sveden do kanálu.
Cíl revitalizace: Smyslem revitalizace je především zrušit drenážní systém, zvýšit hladinu podzemní vody a obnovit původní směr pohybu vody ve svahovém mokřadu včetně drobných kapilár a struktury pramenišť.
Jaké je řešení: Základem revitalizace bude zablokování odvodňovacích kanálů příčným přehrazením. Mnohé z nich pak budou z větší části i zasypány zeminou z břehů. Podrobným terénním průzkumem bude třeba zjistit, kudy původně tekly drobné potůčky, jejichž voda je svedena do hlubokých odvodňovacích rýh. Po přehrazení rýh bude tato voda převedena zpět do obnovených mělkých potůčků. Zvláštní pozornost bude věnována odvodněným prameništím, kde by měly být kanály zcela zrušeny a voda vrácena zpět k půdnímu povrchu.
Dostupnost lokality: Nedaleko lokality se nachází hraniční přechod Ježová, ke kterému vede modře značená turistická trasa podél Schwarzenberského plavebního kanálu.
Popis stanoviště: Odlehlá lokalita na svahu nad potokem Ježová na hranici s Rakouskem v JV části CHKO Šumava. Odvodněné přechodové rašeliniště dnes zarůstá náletem dřevin. Ještě v 50. letech minulého století byla celá lokalita odlesněná.
Problém a řešení: Systém odvodňovacích příkopů byl vybudován až na konci 80. let. Budeme se snažit o obnovení přirozeného vodního režimu zablokováním kanálů o celkové délce ca 7,5 km.

Multerberg
Rozloha: 12 ha
Nadmořská výška: 790 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 3 800 m
Umístění: Jedná se o nejvýchodněji položenou lokalitu, která bude v rámci LIFE projektu revitalizována. Nachází se mimo národní park v jihovýchodní části Chráněné krajinné oblasti Šumava, v prostoru mezi pravým břehem Lipna a státní hranicí s Rakouskem. Rozkládá se nad silničkou ze Spáleniště do Pasečné. Větší část je chráněna jako Přírodní památka Multerberské rašeliniště, která byla vyhlášena v roce 1992.
Popis stanoviště: Jedná se o menší zarostlé vrchoviště s navazujícími porosty rašelinných a podmáčených smrčin. Území náleží do povodí Dunaje, je odvodňováno bezejmenným přítokem Mlýnského potoka, který jižně od lokality tvoří státní hranici s Rakouskem. Vrchoviště je celé zarostlé „klečovými“ porosty (borovice rašelinná) a na okrajích rašelinným borem, takže zde panují hlavně dřeviny – borovice lesní, borovice blatka a smrk. Šíření stromů je podpořeno právě odvodněním. V minulosti zde bylo vyhloubeno malé umělé jezírko. V bylinném patře převládají keříčky – vlochyně, brusinka, vřes, klikva bahenní, vyskytuje se i kyhanka sivolistá. Jihozápadní okraj vrchoviště byl v minulosti odlesněn a narušen odvodněním, proto se zde místy rozrůstají traviny jako bezkolenec modrý a metlice trsnatá. V severovýchodní části nad vrchovištěm jsou četná prameniště, silně odvodněná a většinou ukrytá pod remízky náletových dřevin nebo pod smrkovými mlazinami. Z nich vytéká potůček, který byl zčásti napřímen a posunut na okraj někdejší louky. Maloplošně se zachovaly zbytky prameništní vegetace a menší porost olše šedé. Kolem jsou mladší odvodněné porosty podmáčených smrčin. Vznikly výsadbou smrku, případně náletem na původním bezlesí. Bezlesí podél potůčku tvoří přechodové rašeliniště s ostřicí zobánkatou, suchopýrem pochvatým, mochnou bahenní a kozlíkem dvoudomým.
Co je problém: Koryto potůčku v SZ části lokality je napřímeno a výrazně zahloubeno. Z pravé strany do něj ústí hustá síť rýh, která odvodňuje prameniště a podmáčené porosty na svahu nad vodotečí. Rýhy jsou 0,5 – 1 m hluboké a vzdálené od sebe pouze 15-20 m. Odvodněním bylo postiženo i vrchoviště, které tvoří větší část lokality. Je protnuto až 2 m hlubokým širokým kanálem, který ústí z levé strany do napřímeného potoka. Kanál je zčásti zarostlý rašeliníkem, v minulosti zde byla vybudována dnes již polorozpadlá a nefunkční dřevěná přehrádka. Kanál se větví a navazují na něj mělčí kanály vedoucí po okraji vrchoviště. Místy jsou patrné terénní hrany po těžbě rašeliny. K odvodnění v minulosti došlo také v jihozápadní části vrchoviště, která je dnes částečně odlesněná. Byly zde zaznamenány kratší úseky v minulosti pravděpodobně hlubších kanálů, dnes již z větší části zarostlé rašeliníkem.
Cíl revitalizace: Cílem plánovaných opatření je zvýšit hladinu podzemní vody, obnovit přírodní vodní režim a tím zlepšit přírodní stav nejen vrchoviště, ale i okolních podmáčených smrčin a pramenného systému.
Jaké je řešení: Důležité je především zablokovat síť kanálů, včetně těch, které odvodňují svahová prameniště i vlastní vrchoviště. Na vrchovišti budou použity svisle zarážené hráze z fošen, v okolí většinou přehrádky z vodorovně zapuštěných prken. Přehrazené rýhy budou zčásti zasypány a zčásti vyplněny hatěmi z větví prořezaných dřevin. Zahloubený a napřímený potůček, do kterého jsou všechny kanály svedeny, bude vymělčen a rozvlněn tak, aby se odtok vody zpomalil a potůček se mohl rozlévat do ostřicových ploch lemujících vrchoviště.
Dostupnost lokality: Lokalita je dobře dostupná, leží přímo u silnice ze Spáleniště do Pasečné, po které vede značená cyklostezka i modrá turistická značka.
Popis stanoviště: Přírodní památka Multerberské rašeliniště leží v prostoru mezi pravým břehem Lipna a státní hranicí s Rakouskem. Jedná se o menší zarostlé vrchoviště tvořené mozaikou kleče a rašelinného boru. Otevřené plochy prakticky již vymizely.
Problém a řešení: Narušena byla především svahová prameniště nad vrchovištěm, odvodnění se však nevyhnulo ani vlastnímu vrchovišti. V místě je důležité zablokovat síť otevřených kanálů, zpomalit odtok vody z prameništního systému a znovu rozvlnit kdysi napřímený potok.

Raškov
Rozloha: 49 ha
Nadmořská výška: 780 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 15 006 m
Umístění: Niva potůčku přitékajícího do Jezerního potoka mezi bývalým Dlouhým Borem, jižní částí Nové Pece a Koňským potokem a cestou.
Popis stanoviště: Asi 2 km dlouhá lokalita zahrnuje silně odvodněné louky v nivě Jezerního potoka a úzký pás opuštěného zarůstajícího rašelinného bezlesí mezi zalesněnými svahy.
Co je problém: V minulosti zde bylo vybudováno cca 15 km odvodňovacích kanálů. Velká část z nich je dnes naštěstí zarostlá a téměř nefunkční.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: V plánu je zablokovat dosud fungující příkopy a koryta několika napřímených potoků vrátit do přírodního stavu.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Asi 2 km dlouhá lokalita zahrnuje silně odvodněné louky v nivě Jezerního potoka a úzký pás opuštěného zarůstajícího rašelinného bezlesí mezi zalesněnými svahy.
Problém a řešení: V minulosti zde bylo vybudováno cca 15 km odvodňovacích kanálů. Velká část z nich je dnes naštěstí zarostlá a téměř nefunkční. V plánu je zablokovat dosud fungující příkopy a koryta několika napřímených potoků vrátit do přírodního stavu.

Nová Hůrka
Rozloha: 107 ha
Nadmořská výška: 910 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 16 174 m
Umístění: Rozsáhlá lokalita zahrnující horní povodí Drozdího a Černého potoka i část Novohůreckých slatí, kdysi připravovaných k těžbě rašeliny. Machází se západně od obce Nová Hůrka na obou stranách silnice na Železnou rudu.
Popis stanoviště: Otevřená nelesní enkláva navazující na velké údolní vrchoviště s blatkovým borem a rašelinné smrčiny v nivě Křemelné. Bezlesé zamokřené části s přechodovými rašeliništi a mokrými loukami jsou velmi cenné, roste zde řada vzácných druhů rostlin.
Co je problém: Velkým problémem jsou odvodněné nelesní mokřady včetně ostřicových slatin v jižní a střední části enklávy.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Je nutné zablokovat všechny kanály a obnovit sadu drobných potůčků směřujících do Slatinného potoka. Na vrchovišti je nutné zrušit obrovský kanál obkružující plochu kdysi určenou k těžbě rašeliny.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Otevřená nelesní enkláva navazující na velké údolní vrchoviště a s blatkovým borem a rašelinné smrčiny v nivě Křemelné. Bezlesé zamokřené části s přechodovými rašeliništi a mokrými loukami jsou velmi cenné, roste zde řada vzácných rostlin druhů.
Problém a řešení: Velkým problémem jsou odvodněné nelesní mokřady včetně ostřicových slatin v jižní a střední části enklávy. Zde je nutné zablokovat všechny kanály a obnovit sadu drobných potůčků směřujících do Slatinného potoka. Na vrchovišti je nutné zrušit obrovský kanál obkružující plochu kdysi určenou k těžbě rašeliny.

Slučí tah
Rozloha: 19 ha
Nadmořská výška: 860 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 3 897 m
Umístění: Menší plocha silně odvodněné (včetně trubní podzemní meliorace) louky a lesa u hájovny Slučí tah nad Slatinným potokem. Z dob vojenského výcvikového prostoru tu zbyly drobné „památky“ - tu okop pro střelce, tu zapomenutý ešus.
Popis stanoviště: Území se nachází v severozápadní části národního parku u silnice z Hartmanic do Železné Rudy. Zahrnuje suché a vlhké travní porosty využívané jako pastviny skotu a navazující podmáčené a rašelinné lesy podél Slatinného potoka.
Co je problém: Vodní toky a prameniště na bezlesí v horní části lokality byly zcela pozměněny odvodněním. Hloubka většiny kanálů se pohybuje okolo 1 metru, vzácně 2 i více metrů v případě regulovaného potoka.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Kanály budou zasypány a potok vrácen do přírodního koryta.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Území se nachází v severozápadní části národního parku u silnice z Hartmanic do Železné Rudy. Zahrnuje suché a vlhké travní porosty využívané jako pastviny skotu a navazující podmáčené a rašelinné lesy podél Slatinného potoka.
Problém a řešení: Vodní toky a prameniště na bezlesí v horní části lokality byly zcela pozměněny odvodněním. Hloubka většiny kanálů se pohybuje okolo 1 metru, vzácně 2 i více metrů v případě regulovaného potoka. Kanály budou zasypány a potok vrácen do přírodního koryta.

Smrkový vrch
Rozloha: 30 ha
Nadmořská výška: 1 090 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 5 900 m
Umístění: Rozprostírá se kolem stejnojmenného vrcholu na rozvodí Javořího a Šáreckého potoka v samém jádru Modravských slatí. Navzdory názvu najdete ve stejnojmenné 1. zóně NP staré bukové porosty.
Popis stanoviště: Porosty rašelinných a podmáčených smrčin, které se v současné době nacházejí ve stadiu rozpadu vlivem kůrovcové gradace. Stromové patro se zachovalo pouze v okrajových částech a podél průseků.
Co je problém: Obsah bude doplněn.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: V území bude třeba přehradit cca 6 km kanálů a do původního koryta vrátit napřímené drobné potůčky. Práce budou komplikovat četné vyvrácené kmeny a špatný přístup. S ohledem na výskyt velmi citlivého tetřeva hlušce jsou práce soustředěny jen do podzimního období.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Porosty rašelinných a podmáčených smrčin, které se v současné době nacházejí ve stadiu rozpadu vlivem kůrovcové gradace. Stromové patro se zachovalo pouze v okrajových částech a podél průseků.
Problém a řešení: V území bude třeba přehradit cca 6 km kanálů a do původního koryta vrátit napřímené drobné potůčky. Práce budou komplikovat četné vyvrácené kmeny a špatný přístup. S ohledem na výskyt velmi citlivého tetřeva hlušce jsou práce soustředěny jen do podzimního období.

Střelecký průsmyk
Rozloha: 4 ha
Nadmořská výška: 1 080 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 733 m
Umístění: Nejmenší z českých projektových lokalit najdeme nedaleko státní hranice s Německem severozápadně od Smrkového vrchu, v oblasti Modravských slatí. Území je součástí první zóny národního parku zahrnující rozsáhlejší komplex Javoří slatě. Lokalita leží těsně vedle někdejší „železné opony“, které se tu říká Střelecký průsek, a podle něj je také pojmenována.
Popis stanoviště: Nejcennější částí lokality je malé vrchoviště o rozloze 0,3 ha ve svahu nad Javořím potokem. Téměř celé je zarostlé porostem „kleče“ (borovice rašelinné), který protíná hned několik odvodňovacích kanálů. Na „kleč“ navazuje pás rašelinné a dále podmáčené smrčiny. Sušší západní a jižní okraje lokality tvoří nepodmáčená horská smrčina. Stromové patro je ve stadiu rozpadu po napadení kůrovcem, porosty jsou ponechány bez zásahu a dobře se zmlazují. Ve východní části lokality v pásu podél Střeleckého průseku zůstal ostrůvek starých porostů se zachovalými vzrostlými smrky.
Co je problém: K odvodnění došlo hlavně v nejcennější centrální části lokality. Dva z kanálů vedou přímo přes porost „kleče“. Kanály vedené po vrstevnici ústí na severním konci do velkého až 2 m hlubokého kanálu vedeného po spádnici. Na jižním konci kanály ústí do potůčku, který byl v úseku vedle vrchoviště napřímen. V místech, kde potůček opouští lokalitu, byla v minulosti vybudovaná dřevěná přehrádka, která je dnes poškozená a téměř nefunkční. Díky odvodnění je zde zakleslá hladina podzemní vody, se kterou se tak malé vrchoviště nedokáže vyrovnat. Zarůstá proto dřevinami a téměř před očima mizí vzácné reliktní trávníky se suchopýrkem trsnatým, kterého je tu již pomálu.
Cíl revitalizace: Hlavním cílem navrhovaných opatření je zvednout hladinu podzemní vody na úroveň blízkou stavu před odvodněním a zastavit degradaci vrchoviště, která by vedla k jeho zániku. Cílem je také zlepšení stavu prioritního habitatu rašelinných smrčin, celkové obnovení vodního režimu a podpora zadržení vody v porostech.
Jaké je řešení: Hlavním opatřením je zablokování odvodňovacích kanálů příčným přehrazením. Na lokalitě budou použity dva základní typy dřevěných hrází – z opracovaných fošen a z prken. Hráze z fošen budou zabudovány na vrchovišti v centrální části lokality, na místech s dostatečnou mocností rašeliny. Tento typ hráze vzniká zarážením jednotlivých fošen svisle do dna rýhy. Fošny jsou předem připraveny ke spojení na pero-drážku. Ve zbývající větší části lokality budou hráze sestaveny z prken vodorovně položených ve dvou nebo více vrstvách s vloženou geotextilií z přírodních materiálů, která zvyšuje nepropustnost hráze pro vodu a zachycení jemných sedimentů. Trasa potůčku bude rozvlněna a jeho dno zvýšeno pomocí hatí, vyrobených z pevně svázaných menších větví.
Dostupnost lokality: Lokalita patří mezi ty hůře dostupné. Je součástí klidového území i přírodní zóny NP a lze ji navštívit pouze s průvodcem.
Popis stanoviště: Malá lokalita v okrajové části Modravské pláně. Jádro lokality tvoří malé vrchoviště s rašelinou smrčinou ve stadiu rozpadu obojí silně odvodněné povrchovými kanály.
Problém a řešení: Základ systému odvodnění tvoří čtyři rovnoběžné kanály, které ve směru vrstevnic protínají centrální část lokality. K jejich přehrazení budou v závislosti na hloubce rašeliny použity zarážené hráze z fošen nebo prken.

Vlčí Jámy
Rozloha: 46 ha
Nadmořská výška: 770 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 11 904 m
Umístění: Údolní vrchoviště nad soutokem Řasnice a Teplé Vltavy, které zcela zmizelo – podobně jako Soumarský most – díky průmyslové těžbě rašeliny.
Popis stanoviště: Jediné průmyslově těžené rašeliniště zahrnuté do projektu. Leží těsně za hranicí národního parku v CHKO Šumava. Těžba rašeliny, která probíhala na ploše 19 ha, byla ukončena až v roce 2014. Na velké části ploch je dosud jen obnažená černá rašelina.
Co je problém: Cílem opatření je znovuzavodnění místa a obnovení rašelinotvorných procesů a mokřadních biotopů. Plánováno je zablokování kanálů, vytvoření terénních sníženin, aplikace mulče, podpora rašelinotvorné vegetace a prořezávky dřevin.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Obsah bude doplněn.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Jediné průmyslově těžené rašeliniště zahrnuté do projektu. Leží těsně za hranicí národního parku v CHKO Šumava. Těžba rašeliny, která probíhala na ploše 19 ha, byla ukončena až v roce 2014. Na velké části ploch je dosud jen obnažená černá rašelina.
Problém a řešení: Cílem opatření je znovuzavodnění místa a obnovení rašelinotvorných procesů a mokřadních biotopů. Plánováno je zablokování kanálů, vytvoření terénních sníženin, aplikace mulče, podpora rašelinotvorné vegetace a prořezávky dřevin.

Novosvětské slatě
Rozloha: 51 ha
Nadmořská výška: 930 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 10 739 m
Umístění: Louky a slatě v horním povodí Vydřího potoka, na které na jihu navazuje velmi známá Chalupská slať.
Popis stanoviště: Pestrá mozaika rašelinných a lučních biotopů v údolí Vydřího potoka, která je domovem mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů. Kromě tetřívka si území oblíbil i bobr, od kterého se můžeme učit, jak stavět hráze.
Co je problém:
Cíl revitalizace: Obnovení vodního režimu narušených rašelinišť, sečení vlhkých luk i prořezávky náletových dřevin by měli prospět tetřívkovi, na jehož ochranu jsou opatření plánovaná na této lokalitě zaměřena především.
Jaké je řešení: Obsah bude doplněn.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Pestrá mozaika rašelinných a lučních biotopů v údolí Vydřího potoka, která je domovem mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů. Kromě tetřívka si území oblíbil i bobr, od kterého se můžeme učit, jak stavět hráze.
Problém a řešení: Obnovení vodního režimu narušených rašelinišť, sečení vlhkých luk i prořezávky náletových dřevin by měli prospět tetřívkovi, na jehož ochranu jsou opatření plánovaná na této lokalitě zaměřena především.

Horní Světlé Hory
Rozloha: 29 ha
Nadmořská výška: 880 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 5 286 m
Umístění: Plocha přiléhající k hranicím s Bavorském pod bývalou obcí Horní Světlé hory patří do I. Zóny NP Kotlina Valné. Místní rašeliniště zásobují vodou říčku Řasnici.
Popis stanoviště: Komplex několika menších vrchovišť, přechodových a lučních rašelinišť. Vrchoviště byla v minulosti narušena borkováním. Na obnažených plochách rašeliny se daří například rosnatce okrouhlolisté.
Co je problém: V dříve osídleném a pečlivě obhospodařovaném území dnes hrají hlavní roli přírodní procesy. Povrchové odvodnění vysušuje rašelinné mokřady hlavně v jižní části.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Poškozený vodní režim se pokusíme napravit zablokováním odvodňovacích kanálů.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Komplex několika menších vrchovišť, přechodových a lučních rašelinišť. Vrchoviště byla v minulosti narušena borkováním. Na obnažených plochách rašeliny se daří například rosnatce okrouhlolisté.
Problém a řešení: V dříve osídleném a pečlivě obhospodařovaném území dnes hrají hlavní roli přírodní procesy. Povrchové odvodnění vysušuje rašelinné mokřady hlavně v jižní části. Poškozený vodní režim se pokusíme napravit zablokováním odvodňovacích kanálů.

Pod Skelnou
Rozloha: 41 ha
Nadmořská výška: 850 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 5 316 m
Umístění: Pod silnicí č. 190 spojující Hartmanice a Železnou Rudu pod parkovištěm Skelná. Poblíž stávala vesnice Skelná (Glasserwald), kterou v 50. letech pohltil vojenský výcvikový prostor Dobrá voda a budovy posloužily jako cvičné terče. Z původní osady se dochovala jen budova bývalého Horrerova hostince, kterou vojsko využívalo jako strážní stanoviště. Po vojácích se místy dochovaly zbytky cest pro tanky dlážděných žulovými kostkami.
Popis stanoviště: Mozaika různě vlhkých luk otevřená k jihu a spadající ke Křemelné – pramení tu jeden z jejích levostranných přítoků. Nejmokřeji je na lučních prameništích a přechodových rašeliništích, méně vody mají vlhká tužebníková lada a místy došlo i k ruderalizaci porostů a objevují se kopřivy, lebedy a další nechvalně známé druhy.
Co je problém: Na loukách dříve stála vesnice včetně sklářské huti, následně zde hospodařil podnik Vojenské lesy a statky, pásl se zde dobytek a sklízela sena. To vše jsou dobré důvody pro odvodnění – to bylo provedeno dost důsledně sítí povrchových kanálů nasměrovaných ke Křemelné. Některé se ve svažitém terénu zařízly – o metr, dva, místy i o tři. Na suchých březích se uchytily nálety dřevin, v místech více vyhnojených dobytkem pak kopřivy.
Cíl revitalizace: Zabránit dalšímu odvodňování a ruderalizaci (šíření rostlin typu kopřivy) horských luk a nelesních rašelinišť. Na řadě míst bude potřeba zastavit rozjetou hloubkovou erozi, která odvodňovací efekt posiluje.
Jaké je řešení: V síti rýh a narovnaných potůčků bude potřeba najít ty skutečné a původní. Kanály budou ucpány dokonale – vznikne vlastně kaskáda tůněk se zdrženou vodou, což jednak zavlaží odvodněné louky v míře, jakou potřebují, jednak napomůže zarůstání kanálů rašeliníkem a mokřadní vegetací. Jde o to, aby zcela zmizely z krajiny. V případě potoků je postup jiný: Dostanou mělké a křivolaké koryto, tam, kde to bude možné, se vrátí do původního řečiště.
Dostupnost lokality: Celá luční část pod parkovištěm Skelná leží mimo přírodní zóny národního parku a je volně přístupná.
Popis stanoviště: Vlhké i rašelinné louky a prameniště pod i nad silnicí Hartmanice-Hůrka kdysi patřící k obci Skelná. Vesnici z mapy i ze světa vygumovali vojáci – byla ve vojenském prostoru Dobrá voda.
Problém a řešení: Hluboce zaříznuté kanály odvodňují mokré louky a luční rašeliny a způsobily jejich ochuzení i zarůstání dřevinami. Kanály ústí do napřímených potoků a všechna voda rychle odtéká do Křemelné. Kanály budou přehrazeny a zasypány, potoky vráceny do původních mělkých tras a odvodněná prameniště zpětně zamokřena.

Kameničná
Rozloha: 66 ha
Nadmořská výška: 850 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 11 436 m
Umístění: Severně od Prášil, pod vrchem Kamenitý v místech, kde Prášilský potok spěje ke Křemelné.
Popis stanoviště: Rozsáhlé lesní mokřady s porosty hlavně rašelinných smrčin v sedle mezi Kamenitým a Slunečnou nad Prášilským potokem. Území je součástí přírodní zóny národního parku příhodně zvané V Mokřinách. V potocích zde můžete najít říčního "dráčka" – drobnou rybku vranku.
Co je problém: Les je protkán hustou sítí povrchových kanálů, které původní mokřady postupně vysušují.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Voda bude v území zadržena přehrazením umělých kanálů a vrácena do původních mělkých potůčků.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Rozsáhlé lesní mokřady s porosty hlavně rašelinných smrčin v sedle mezi Kamenitým a Slunečnou nad Prášilským potokem. Území je součástí I. zóny národního parku příhodně zvané V Mokřinách. V potocích zde můžete najít říčního dráčka – vranku.
Problém a řešení: Les je protkán hustou sítí povrchových kanálů, které původní mokřady postupně vysušují. Voda bude v území zadržena přehrazením umělých kanálů a vrácena do původních mělkých potůčků.

U Tremlů
Rozloha: 8 ha
Nadmořská výška: 1 050 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 2 730 m
Umístění: Rašelinné louky a malá vrchoviště na svazích a v nivě Kvildského potoka po obou stranách silnice z Kvildy na Horskou Kvildu v místech, kde stávala samota U Tremlů.
Popis stanoviště: Dvě lokality nedaleko sebe, ale vzájemně oddělené silnicí. Pod silnicí je drobné vrchoviště zcela pozměněné v důsledku odvodnění a zřejmě i někdejšího borkování a pastvy dobytka. Nepříznivý vliv mají i současné aktivity v území spojené s budováním kanalizace. Na vrchovišti jsou již jen ochuzená keříčková společenstva s vysokým zastoupením nerašelinných druhů (např. borůvka) a plocha silně zarůstá dřevinami. V okolí je větší přechodové rašeliniště a rašelinné louky. Také nad silnicí asi kdysi bývalo malé vrchoviště, které však již prakticky zaniklo, a kolem něj jsou ochuzené rašelinné a vlhké travnaté louky.
Co je problém: Hlavním problémem je provedené odvodnění, někdejší borkování rašeliny a pastva a samozřejmě přítomnost státní komunikace, která je živou intenzivně využívanou tepnou propojující klíčové oblasti centrálních Šumavských plání. Silnice de facto proťala původně celistvé rašeliniště a rozdělila jej na dvě části, které silně degradují. Z původního rašeliniště tak zbyly dva scvrklé, hydrologicky destabilizované a degradované, ale stále přetrvávající malé ostrůvky. Degradace se tu projevuje masivní expanzí suchomilnějších druhů, zejména borůvky a dřevin na vrchovišti a trav na odlesněných a dříve zřejmě silně pasených plochách. Evidentní je výrazný ústup rašeliníkového koberce, tedy mizení rašeliníků z mechového patra. I přes současnou tristní situaci je zde stále možné nalézt některé významné rašeliništní druhy jako klikvu bahenní nebo břízu trpasličí.
Cíl revitalizace: Hlavním cílem opatření je zvednout hladinu podzemní vody a podpořit zadržování vody v obou částech mokřadu. Snahou je zabránit zániku obou drobných vrchovištních fragmentů nebo jej alespoň zpomalit. Cílem je také zlepšit stav nelesních ostřicových rašelinišť typu rašelinných luk a přechodových rašelinišť.
Jaké je řešení: Je důležité zablokovat všechny odvodňovací kanály přehrazením a poté je pokud možno kompletně zasypat nebo vyplnit přírodním materiálem (zemina, drny vegetace nebo hatě vázané z větví. Hladina podzemní vody na zbytcích vrchoviště by se měla zvednout na úroveň 5 cm pod povrch nebo alespoň na maximální možnou výšku. Zejména vrchoviště nad silnicí už do značné míry podlehlo odvodnění a zaniklo, ale i tak z něj může být po revitalizaci pěkný rašeliníkem bohatý mokřad.
Dostupnost lokality: Vrchoviště je v blízkosti hojně využívaných komunikací, kromě státní silnice i cyklostezky a turistické stezky. Část lokality pod silnicí využívá místní populace tetřívka a není ani dobře prostupná kvůli náletům dřevin a zamokření. Nad silnicí spadá část lokality do přírodní zóny národního parku s omezeným vstupem.
Popis stanoviště: Dvě rašelinná očka u silnice z Kvildy na Horskou Kvildu. Kdysi obhospodařované mokré louky a malé vrchoviště – výsadek od nedaleké Jezerní slatě. Samotu Tremlových připomínají jen boží muka při silnici.
Problém a řešení: Odvodnění je méně výrazné, ale k plíživé degradaci přesto dochází. Jak mizí voda, tak se šíří suchomilné keříčky a dřeviny hlavně smrky. Zpětné zavodnění bude provedeno zablokováním rýh a zdržením vody v ploché nivě Kvildského potoka a jeho přítoků.

Mezilesní slať
Rozloha: 8 ha
Nadmořská výška: 1 050 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 8 538 m
Umístění: Mezi Přilbou a Churáňovem, ale trochu stranou od přímé spojnice sedí na pramenech Losenice a Hamerského potoka. Hamerský potok pak míří kolem Kvildy do Vydry, Losenice to bere přesně po hranicích mezi Národním parkem a CHKO rovnou do Otavy v Rejštejně.
Popis stanoviště: Na severním svahu Přilby počínají dva potoky – Losenice a Hamerský potok. První přikrmuje Otavu u Rejštejna, druhý Vydru na Antýglu. A oba jsou živené vodou z pramenné oblasti u Mezilesní slati.
Co je problém: Část slatě byla ručně odtěžená a dotklo se jí i odvodnění.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Zablokování kanálů pomůže zadržet více vody ve vrchovišti a zabrání šíření smrků po jeho ploše. Pomocí drobných opatření bude zastavena eroze obnažených ploch rašeliny v dříve těžené části vrchoviště.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Na severním svahu Přilby počínají dva potoky – Losenice a Hamerský potok. První přikrmuje Otavu u Rejštejna, druhý Vydru na Antýglu. A oba jsou živené vodou z pramenné oblasti u Mezilesní slati.
Problém a řešení: Část slatě byla ručně odtěžená a dotklo se jí i odvodnění. Zablokování kanálů pomůže zadržet více vody ve vrchovišti a zabrání šíření smrků po jeho ploše. Pomocí drobných opatření bude zastavena eroze obnažených ploch rašeliny v dříve těžené části vrchoviště.

Pod Lovčí
Rozloha: 56 ha
Nadmořská výška: 1 100 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 15 031 m
Umístění: Lesní mokřiny a nivy potoků pramenících na severních svazích vrchu Lovčí skála (1 165 m n. m.), který tvoří nejvyšší bod na cestě spojující Filipovu Huť a Černohorskou nádrž. Lokalita se nachází asi jen 1 km jižně od Filipovy Huti.
Popis stanoviště: Území je významnou pramennou oblastí dvou bezejmenných přítoků Filipohuťského potoka. Množství vydatných pramenů hojně sytí vodou rozsáhlé mokřadní lesy a celé území je tak silně podmáčené. Prameniště jsou natolik silná, že na některých místech dokáží překonat vliv provedeného povrchového odvodnění, které z území odvádí velké množství vody navíc. Lesní porosty pokrývají prakticky celou plochu lokality vyjma ostrůvků houpavých ostřicových rašelinišť. Na pramenných svazích a podél potoků se mozaikovitě střídají vrchoviště porostlá „klečí“ (borovicí rašelinnou), drobná i větší přechodová rašeliniště, a převládající podmáčené a rašelinné smrčiny. Už jen samotné názvy těchto biotopů naznačují, že suchou nohou tu člověk těžko projde. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin jako lesní orchidej bradáček srdčitý, rosnatka okrouhlolistá nebo klikva bahenní. Na řadě míst jsou však mokřady a rašeliniště poškozeny následkem vybudování povrchových kanálů.
Co je problém: Zamokřené rašelinné lesy blízko sídel jen málokdy unikly odvodnění – ani tyto nebyly výjimkou. Drobné lesní potůčky byly místy narovnány a ústí do nich povrchové rýhy, což dohromady celkem účinně snižuje hladinu spodní vody v mokřadech. Větší průtoky z odvodňovacích kanálů způsobily erozi a zahloubení dna potoků, do kterých byly zaústěny. Odvodněné lesy jsou následkem odvodnění hustší a rychleji rostou, ale také snadněji padají při silnějším větru. Zarůstání otevřených oček přechodových rašelinišť dřevinami je dost dobře patrné. Po suchém povrchu se sice lesem snadněji prochází i projíždí a zvyšuje se produkce dřeva, ale vodní režim krajiny trpí a spousta vzácných bažinných rostlin i dalších druhů je na ústupu. Zmenšuje se také plocha aktivních živých rašeliníků, což v konečném důsledku vede k poškození a zmenšení plochy rašelinišť.
Cíl revitalizace: Obnovit přírodní vodní režim v povodí dvou drobných přítoků Filipohuťského potoka a zabránit rychlému odtoku vody z pramenných území. Podpořit zadržení vody v území a následnou regeneraci mokřadních lesů a rašelinišť, které byly vysoušením poškozeny. Vytvořit podmínky pro zachování drobných, v lese skrytých rašelinišť s ostřicemi, aby dál fungovaly jako otevřené biotopy (po odvodnění poměrně rychle zarůstají lesem).
Jaké je řešení: V pramenné oblasti je potřeba postupovat od pramene: Nejdříve proto budou zablokovány odvodňovací kanály na prameništích a pak dále po toku, vždy kaskádovitým uspořádáním dřevěných hrází z prken. Hráze budou podél kanálu rozmístěny tak, aby zvýšily hladinu podzemní vody do úrovně blízké stavu před odvodněním. Tato úroveň se liší podle cílového biotopu – u rašelinných smrčin se pohybuje kolem 15-20 cm pod povrchem, na vrchovištích a přechodových rašeliništích s ostřicemi jen cca 5 cm pod úrovní povrchem země. Přehrazené kanály se musí následně zasypat nebo vyplnit přírodním materiálem – obvykle se používá zemina z terénních valů na březích, zbytky dřeva nebo na těsno vázané hatě ze smrkových větví. To vše podpoří zarůstání kanálů mokřadní vegetací až do jejich úplného zmizení. Potoky se vrátí do trasy co nejbližší původnímu stavu a bude obnoveno jejich mělké a křivolaké koryto.
Dostupnost lokality: Lokalita se nachází po obou stranách cesty z Filipovy Huti na Březník. Její západní půlka pod cestou směrem k Modravskému potoku patří zčásti do přírodní zóny národního parku. Uvnitř lokality nevedou žádné cesty a území je dost nepřehledné a špatně prostupné.
Popis stanoviště: Ze spleti potoků (bohužel začasté napřímených nebo zahloubených) se pod Lovčí skálou utváří přítok Filipohuťského potoka, který si to kolem Modravy míří do Povydří.
Problém a řešení: Napřímenými potůčky a odvodňovacími rýhami odtéká voda příliš rychle – potoky se pak zahlubují a níže po toku voda někdy chybí a jindy přebývá. Proto zde, u pramenného zdroje, bude zdržení vody podpořeno obnovou zvlněných a mělkých potůčků a zrušením odvodňovacích kanálů.

Knížecí Pláně
Rozloha: 7 ha
Nadmořská výška: 1 000 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 896 m
Umístění: Na jihovýchodním okraji Šumavských plání v malebné otevřené nelesní enklávě, která obklopuje dnes již zaniklou obec Knížecí Pláně asi 4,5 km jihozápadně od obce Borová Lada. Rašeliniště je posazeno téměř na rozvodí mezi Černým a Baltským mořem. Jižně od něj tečou vody do Červeného potoka a následně směrem k Dunaji, a severně od něj jsou bažiny a prameniště potoků, které posléze vytváří Vltavský potok a směřují do Vltavy a k Baltu.
Popis stanoviště: Malé horské vrchoviště ze tří stran obklopené úzkým lemem rašelinných smrčin nebo rašelinných březin se jižním směrem otevírá a přechází v druhově bohatou rašelinnou louku. Rašeliniště bylo kdysi zřejmě borkováno a dnes jeho otevřené plochy s keříčkovou vegetací postupně zarůstají dřevinami. Otevřené plochy a sukcesní stádia vytváří pestrou mozaiku. Díky tomu se zde potkávají vysloveně rašeliništní druhy rostlin spolu s druhy lesních a lučních biotopů. Mnoho z nich patří mezi druhy ohrožené např. klikva bahenní, rosnatka okrouhlolistá, dřípatka horská, arnika horská nebo prstnatec Fuchsův. Kromě nich je tu i drobná, přehlížená a ohrožená zdrojovka potoční, která se vzácně objevuje na čistých horských prameništích, z nichž vychází vody chudé na živiny. Pestrá mozaika remízků a volných ploch je ideálním prostředím pro tetřívka obecného i jeřábka lesního.
Co je problém: Drobné rašeliniště bylo kdysi zřejmě borkováno. Pozůstatkem této činnosti je zřejmě i několik málo kanálů, které odvodňují střed rašeliniště. Ostatní rýhy jsou dnes již zazemněny a ztratily svou funkci.
Cíl revitalizace: Podpořit zadržení vody v rašeliništi ucpáním zbývajících odvodňovacích kanálů a tím přibrzdit jeho degradaci. Rašeliniště je velmi malé a proto hůře odolává důsledkům někdejšího využívání i současným klimatickým výkyvům, které sebou přináší častá období sucha a zvyšující se teploty. Odstraněním zbytků odvodnění a zvýšením hladiny podzemní vody se zlepší podmínky pro cenné rašeliništní biotopy i druhy, které je využívají a jsou na ně existenčně vázané. Znovuzavodnění také pomůže zmírnit dopad nepříznivých změn klimatu.
Jaké je řešení: Hlavním opatřením je zde zablokování povrchových odvodňovacích rýh dřevěnými přepážkami a následné zasypání přehrazených kanálů zeminou nebo jiným přírodním materiálem. Na silné vrstvě rašeliny se pro přehrazení používají fošny vyfrézované a sesazené na pero-drážku a svisle zatlučené do poddajné rašeliny. Díky tomu se zastaví odtok vody rýhou a zvýší se hladina podzemní vody v okolí. Hrázky budou kaskádovitě rozmístěny v rýhách tak, aby se zvedla hladina podzemní vody co nejvíce k povrchu, pokud možno na úroveň cca 5 cm pod povrchem. Zasypané úseky mezi hrázkami budou při povrchu zality zadrženou vodou, takže je už bez problémů obsadí rašelinná a mokřadní vegetace - hlavně rašeliníky, ostřice a další. To, spolu se zasypáním kanálů rašelinou a hatěmi ze smrkových větviček, pomůže zanesení a zmizení kanálu.
Dostupnost lokality: Celá lokalita leží v přírodní zóně národního parku, je důležitým místem pro místní populaci vzácného a plachého tetřívka obecného a proto vstup do těchto míst není možný.
Popis stanoviště: Nenápadný les pod hájenkou na Knížecích pláních ukrývá nečekané poklady. Jde totiž o malé vrchoviště, kde lze potkat tetřívka nebo čarokrásnou dřípatku horskou.
Problém a řešení: Nevelké vrchoviště je poznamenané odvodněním, jakkoliv se intenzitou nedá srovnat s jinými, silně poškozenými lokalitami. I zde budou odvodňovacích rýhy zablokovány, aby rašeliniště neztrácelo vodu a nemizeli jeho vzácní obyvatelé.

Devítka
Rozloha: 21 ha
Nadmořská výška: 800 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 5 078 m
Umístění: Odvodněný les a malé vrchoviště nad obcí Stožec a Dolnokrásnohorskou cestou, která kdysi spolu s Hornokrásnohorskou cestou spojovala osadu Krásná hora se zbytkem světa.
Popis stanoviště: Malá rašelinná smrčina pod Dolnokrásnohorskou cestou v povodí Studené Vltavy u obce Stožec. Okolí je porostlé hustými a odvodněnými smrkovými porosty, které kdysi zřejmě měly podobu hezkých podmáčených smrčin.
Co je problém: Voda z pramenišť odtéká umělými kanály, rašelinná smrčina je odvodněna sítí kanálů a dosti vysušená - degraduje. Příliš hustý mladý smrkový porost také omezuje spontánní regeneraci rašelinných smrčin.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Mladé porosty budou prosvětleny, odvodňovací kanály přehrazeny. Tím se zlepší zadržení vody tam, kde je jí třeba.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Malá rašelinná smrčina pod Dolnokrásnohorskou cestou v povodí Studené Vltavy u obce Stožec. Okolí je porostlé hustými a odvodněnými smrkovými porosty, které kdysi zřejmě měly podobu hezkých podmáčených smrčin.
Problém a řešení: Voda z pramenišť odtéká umělými kanály, rašelinná smrčina je odvodněna sítí kanálů a dosti vysušená - degraduje. Příliš hustý mladý smrkový porost také omezuje spontánní regeneraci rašelinných smrčin. Mladé porosty budou prosvětleny, odvodňovací kanály přehrazeny. Tím se zlepší zadržení vody tam, kde je jí třeba.

Gayerruck
Rozloha: 13 ha
Nadmořská výška: 1 130 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 2 702 m
Umístění: Kousek podmáčeného lesa mezi Medvědem a Medvědí horou poblíž hranic s Bavorskem a tak daleko od ruchu civilizace, že sem ani cesty už nevedou.
Popis stanoviště: Menší, ale stále aktivní a cenné vrchoviště v prostoru pod vrcholem Medvěd, západně od Roklanské slatě na severozápadním okraji NP, v povodí Roklanského potoka. Na vrchovišti jsou dosud jezírka a zbytky otevřených částí s nízkou reliktní vegetací.
Co je problém: V okolí vrchoviště jsou odvodněná prameniště v porostech přirozeně se obnovujících po rozpadu stromového patra. Na okraji vrchoviště je hluboká erodující odvodňovací rýha.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Všechny rýhy pod prameništi i v rašeliništi budou zablokovány, a voda z části kanálů bude nasměrována do přirozených stružek.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Menší, ale stále aktivní a cenné vrchoviště v prostoru pod vrcholem Medvěd, západně od Roklanské slatě na severozápadním okraji NP, v povodí Roklanského potoka. Na vrchovišti jsou dosud jezírka a zbytky otevřených částí s nízkou reliktní vegetací.
Problém a řešení: V okolí vrchoviště jsou odvodněná prameniště v porostech přirozeně se obnovujících po rozpadu stromového patra. Na okraji vrchoviště je hluboká erodující odvodňovací rýha. Všechny rýhy pod prameništi i v rašeliništi budou zablokovány, a voda z části kanálů bude nasměrována do přirozených stružek.

Nová slať
Rozloha: 22 ha
Nadmořská výška: 1 130 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 8 246 m
Umístění: Slať na úbočí Čertova vrchu, ze které voda několika potůčky míří na západ k Modravskému potoku.
Popis stanoviště: Komplex rašelinných smrčin pod Filipohuťskou cestou s četnými prameništi a malým vrchovištěm zcela zarostlým klečí, cca 3 km jižně od Filipovy Huti. I přes silné odvodnění je místo dosud syceno vydatnými prameny, takže jsou zde rašelinné partie se vzácnými druhy.
Co je problém: Hlavním problémem je hustá síť odvodňovacích kanálů a několik napřímených potůčků.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Rýhy budou zablokovány a částečně zahrnuty s oživením původních tras drobných potoků.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Komplex rašelinných smrčin pod Filipohuťskou cestou s četnými prameništi a malým vrchovištěm zcela zarostlým klečí, cca 3 km jižně od Filipovy Huti. I přes silné odvodnění je místo dosud syceno vydatnými prameny, takže jsou zde rašelinné partie se vzácnými druhy.
Problém a řešení: Hlavním problémem je hustá síť odvodňovacích kanálů a několik napřímených potůčků. Rýhy budou zablokovány a částečně zahrnuty s oživením původních tras drobných potoků.

Ovesná
Rozloha: 55 ha
Nadmořská výška: 730 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 8 250 m
Umístění: Údolní vrchoviště na břehu již spojených Vltav na dohled od vlakové zastávky Ovesná.
Popis stanoviště: Údolní vrchoviště v nivě na pravém břehu Vltavy, 2 km severně od Nové Pece. Vrchoviště je obklopeno porosty podmáčených smrčin silně poznamenaných odvodněním a dlouhodobým hospodařením.
Co je problém: Celá lokalita je obkroužena a protnuta povrchovými kanály, které odvádí vodu z přítomných mokřadů.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Odvodňovací kanály budou přehrazeny a zasypány tak, aby se zvýšila hladina podzemní vody a podpořil proces rašelinění.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Údolní vrchoviště v nivě na pravém břehu Vltavy, 2 km severně od Nové Pece. Vrchoviště je obklopeno porosty podmáčených smrčin silně poznamenaných odvodněním a dlouhodobým hospodařením.
Problém a řešení: Celá lokalita je obkroužena a protnuta povrchovými kanály, které odvádí vodu z přítomných mokřadů. Odvodňovací kanály budou přehrazeny a zasypány tak, aby se zvýšila hladina podzemní vody a podpořil proces rašelinění.

Roviny
Rozloha: 42 ha
Nadmořská výška: 880 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 11 430 m
Umístění: Lokalita se nachází v západní části NP Šumava pod silnicí Dobrá Voda – Železná Ruda, na samém okraji kotliny Křemelné.
Popis stanoviště: Lokalitu tvoří silně odvodněné rašelinné a podmáčené smrčiny, ve východní části s navazujícími mokrými loukami a remízky náletových dřevin na odvodněném minerotrofním rašeliništi.
Co je problém: Nejvíce odvodněna je západní část lokality s mnoha prameništi, která protíná síť povrchových kanálů.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Odvodňovací kanály je třeba zablokovat a zasypat. Součástí drenážního systému se stalo i několik napřímených potůčků, které se budou vracet do původního mělkého koryta.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Lokalita se nachází v západní části NP Šumava pod silnicí Dobrá Voda – Železná Ruda, na samém okraji kotliny Křemelné. Tvoří ji silně odvodněné rašelinné a podmáčené smrčiny, ve východní části s navazujícími mokrými loukami a remízky náletových dřevin na odvodněném minerotrofním rašeliništi.
Problém a řešení: Nejvíce odvodněna je západní část lokality s mnoha prameništi, která protíná síť povrchových kanálů. Ty je třeba zablokovat a zasypat. Součástí drenážního systému se stalo i několik napřímených potůčků, které se budou vracet do původního mělkého koryta.

Stráženská
Rozloha: 135 ha
Nadmořská výška: 820 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 17 495 m
Umístění: Rozlehlá slať jižně od Strážného. Ze dvou stran ji obchází státovka č. 4 ze Strakonic do Bavorska, ze dvou stran říčka Řasnice.
Popis stanoviště: Lokalita se nachází jižně od obce Strážný. Jedná se o rozsáhlé údolní vrchoviště s porosty borovice blatky i s ostrůvky otevřených ploch s keříčkovou vegetací. Část vrchoviště byla ovlivněna ruční těžbou rašeliny, severní část byla ovlivněna přítomností velkého rybníka. Zbytky jeho hráze jsou zde patrné dodnes. V okolí vrchoviště jsou četné rašelinné a ostřicové louky.
Co je problém: Největším problémem je hustá síť odvodňovacích kanálů v severní bezlesé části.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Kanály budou přehrazeny a z větší části zasypány. Regulovaný Kořenský potok bude vrácen do dosud patrného původního koryta.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Lokalita se nachází jižně od obce Strážný. Jedná se o rozsáhlé údolní vrchoviště s porosty borovice blatky i s ostrůvky otevřených ploch s keříčkovou vegetací. Část vrchoviště byla ovlivněna ruční těžbou rašeliny, severní část byla ovlivněna přítomností velkého rybníka. Zbytky jeho hráze jsou zde patrné dodnes. V okolí vrchoviště jsou četné rašelinné a ostřicové louky.
Problém a řešení: Největším problémem je hustá síť odvodňovacích kanálů v severní bezlesé části. Tyto kanály budou přehrazeny a z větší části zasypány. Regulovaný Kořenský potok bude vrácen do dosud patrného původního koryta.

Vchynice-Tetov
Rozloha: 21 ha
Nadmořská výška: 1 000 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 4 283 m
Umístění: Slať na jihovýchodním úbočí Adamovy hory, tam, kde se sbírá první levostranný přítok řeky Vydry.
Popis stanoviště: Pestrá mozaika rašelinných mokřadů na mírném podmáčeném svahu severně od Modravy v povodí řeky Vydry. V blízkém okolí bývala dnes již zaniklá obec Vchynice-Tetov. Členitý komplex mokřadů tvoří menší vrchoviště, rašelinné smrčiny a zrašelinělé plochy s náletovými dřevinami a mnoha prameništi, rašelinné ostřicové louky, vlhké travnaté louky a smilkové trávníky.
Co je problém: Lokalita je dokonale odvodněná prostřednictvím dvou zahloubených toků se zpevněnými břehy a systematické podzemní i povrchové drenáže.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Povrchové rýhy v rašelinných biotopech budou přehrazeny, systematická drenáž na bezlesí bude zrušena přehrabáním a ucpáním, regulovaným tokům bude vytvořeno nové mělké meandrující koryto.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Pestrá mozaika rašelinných mokřadů na mírném podmáčeném svahu severně od Modravy v povodí řeky Vydry. V blízkém okolí bývala dnes již zaniklá obec Vchynice-Tetov. Členitý komplex mokřadů tvoří menší vrchoviště, rašelinné smrčiny a zrašelinělé plochy s náletovými dřevinami a mnoha prameništi, rašelinné ostřicové louky, vlhké travnaté louky a smilkové trávníky.
Problém a řešení: Lokalita je dokonale odvodněná prostřednictvím dvou zahloubených toků se zpevněnými břehy a systematické podzemní i povrchové drenáže. Povrchové rýhy v rašelinných biotopech budou přehrazeny, systematická drenáž na bezlesí bude zrušena přehrabáním a ucpáním, regulovaným tokům bude vytvořeno nové mělké meandrující koryto.

Zhůří
Rozloha: 109 ha
Nadmořská výška: 950 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 21 369 m
Umístění: Náletem zarůstající odvodněné louky na levém břehu Křemelné na strmých svazích Javorné a Hadího vrchu. Leží už za hranicemi národního parku v CHKO Šumava.
Popis stanoviště: Rozsáhlá lokalita se svahovými mokřady v povodí říčky Křemelné v nejzápadnější části NP, protnutá silničkou Starý Brunst – Staré Hutě. Členitá mozaika různých mokřadů s mnoha prameništi, rašelinnými a mokrými loukami, a rozsáhlými sukcesními plochami je součástí přírodní rezervace Zhůřská pláň.
Co je problém: Všechna prameniště v horní části svahu jsou podchycena odvodňovacími kanály, které vodu rychle svádějí po spádnici do Křemelné. V území je několik napřímených potoků, které díky svažitosti terénu silně erodují. Pod cestou je největším problémem plošné odvodnění mokrých luk povrchovými kanály.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Napřímené potoky je třeba vrátit z erozních rýh do přírodního potočiště, které je místy dosud patrné. Odvodňovací kanály budou zablokovány a zasypány. Obnoveným potokům budou přizpůsobeny propustky pod silnicí.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Rozsáhlá lokalita se svahovými mokřady v povodí říčky Křemelné v nejzápadnější části NP, protnutá silničkou Starý Brunst – Staré Hutě. Členitá mozaika různých mokřadů s mnoha prameništi, rašelinnými a mokrými loukami, a rozsáhlými sukcesními plochami je součástí přírodní rezervace Zhůřská pláň.
Problém a řešení: Všechna prameniště v horní části svahu jsou podchycena odvodňovacími kanály, které vodu rychle svádějí po spádnici do Křemelné. V území je několik napřímených potoků, které díky svažitosti terénu silně erodují. Pod cestou je největším problémem plošné odvodnění mokrých luk povrchovými kanály. Napřímené potoky je třeba vrátit z erozních rýh do přírodního potočiště, které je místy dosud patrné. Odvodňovací kanály budou zablokovány a zasypány. Obnoveným potokům budou přizpůsobeny propustky pod silnicí.

Černohorský močál
Rozloha: 11 ha
Nadmořská výška: 1 180 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 1 612 m
Umístění: Další etapa revitalizace močálu kdysi odvodněného a brutálně protnutého linií železné opony. Leží v pramenné oblasti mezi Čertovým vrchem a Černou horou.
Popis stanoviště: Horské vrchoviště s klečí a malými otevřenými plochami obklopené porosty rašelinných smrčin v sedle pod Černou horou jihozápadně od obce Kvilda.
Co je problém: Rašeliniště je protnuto linií bývalé „železné opony“, kterou sledují hluboké odvodňovací kanály, jež byly v uplynulých letech již úspěšně zablokovány.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: 3. etapa revitalizace na této lokalitě řeší zbývající úseky obvodových kanálů lemujících vrchoviště. V rámci projektu budou přehrazeny a zasypány.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Horské vrchoviště s klečí a malými otevřenými plochami obklopené porosty rašelinných smrčin v sedle pod Černou horou jihozápadně od obce Kvilda. Rašeliniště je protnuto linií bývalé „železné opony“, kterou sledují hluboké odvodňovací kanály, jež byly v uplynulých letech již úspěšně zablokovány.
Problém a řešení: 3. etapa revitalizace na této lokalitě řeší zbývající úseky obvodových kanálů lemujících vrchoviště. V rámci projektu budou přehrazeny a zasypány.

Nové Údolí
Rozloha: 59 ha
Nadmořská výška: 810 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 9 329 m
Umístění: Louky a údolní vrchoviště na levém břehu Studené Vltavy z velké části patřící do Spáleného luhu. Horní část protíná turistická a lesní Dolnokrásnohorská cesta ze Stožce na bývalou Krásnou horu.
Popis stanoviště: Svahové mokřady nad nivou Studené Vltavy jižně od obce Stožec nedaleko státní hranice s Bavorskem. Malebné území se silně odvodněnými prameništi bezejmenného přítoku Vltavy schovanými pod mlazinami smrku a s mokrými a rašelinnými loukami, jimiž protéká napřímený potok. V blízkosti Vltavy je horské vrchoviště.
Co je problém: Největším problémem je odvodněná pramenná oblast a napřímené koryto potoka.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Povrchové kanály v území budou zablokovány a zrušeny, potok bude zčásti převeden do své původní trasy a vymělčen a zčásti bude rozvlněn tak, aby se časem samovolně vytvořilo přírodní koryto.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Svahové mokřady nad nivou Studené Vltavy jižně od obce Stožec nedaleko státní hranice s Bavorskem. Malebné území se silně odvodněnými prameništi bezejmenného přítoku Vltavy schovanými pod mlazinami smrku a s mokrými a rašelinnými loukami, jimiž protéká napřímený potok. V blízkosti Vltavy je horské vrchoviště.
Problém a řešení: Největším problémem je odvodněná pramenná oblast a napřímené koryto potoka. Povrchové kanály v území budou zablokovány a zrušeny, potok bude zčásti převeden do své původní trasy a vymělčen a zčásti bude rozvlněn tak, aby se časem samovolně vytvořilo přírodní koryto.

Silniční slať
Rozloha: 42 ha
Nadmořská výška: 990 m n. m.
Délka odvodňovacích kanálů: 9 365 m
Umístění: Pokud se necháte vést cestou na Knížecí pláně z Borových lad, tak půjdete právě přes tuto lokalitu a to v místech, kde protíná I. zónu národního parku Bukovou slať. Jde o rašelinný les a vrchoviště na přítoku Vysokého potoka.
Popis stanoviště: Odvodněné mlaziny na místě někdejších rašelinných smrčin podél silnice z Borových Lad na Knížecí Pláně. Nejcennější část náleží do přírodní zóny spolu s blízkou Bukovou slatí, která je díky knížeti Schwarzenbergovi chráněna už od roku 1923.
Co je problém: Lesní rašeliniště i rašelinné a mokřadní louky jsou odvodněny sítí kanálů o celkové délce téměř 10 km.
Cíl revitalizace: Obsah bude doplněn.
Jaké je řešení: Všechny kanály budou zablokovány a ve smrkových mlazinách budou provedeny prořezávky s cílem prosvětlit porosty, podpořit růst rašeliníků a snížit ztráty vody z rašeliniště výparem.
Dostupnost lokality: Obsah bude doplněn.
Popis stanoviště: Odvodněné mlaziny na místě někdejších rašelinných smrčin podél silnice z Borových Lad na Knížecí Pláně. Nejcennější část náleží do přírodní zóny spolu s blízkou Bukovou slatí, která je díky knížeti Schwarzenbergovi chráněna už od roku 1923.
Problém a řešení: Lesní rašeliniště i rašelinné a mokřadní louky jsou odvodněny sítí kanálů o celkové délce téměř 10 km.Všechny kanály budou zablokovány a ve smrkových mlazinách budou provedeny prořezávky s cílem prosvětlit porosty, podpořit růst rašeliníků a snížit ztráty vody z rašeliniště výparem.

Kalendář akcí