Dny pro rašeliniště ve Vltavském luhu
29. 8. 2019
Zobrazit vše

Projekt obnovy mokřadů na Šumavě se překlenul do druhého roku realizace

Z celkem 43 projektových lokalit na české straně hranice už pro téměř tři čtvrtiny, tedy 29 z nich, projektanti chystají nebo již dokončili projektovou dokumentaci, která velmi podrobně popisuje, k jakým úpravám na místě dojde. Pro úvodní šestici (Malý Bor, Nové Údolí, Smrkový vrch, Střelecký průsmyk, Pod Skelnou a Devítku) se už vypisují veřejné zakázky na provedení stavebních prací. První „kopnutí do země“ (nebo lépe řečeno vztyčení revitalizační hrázky) čekáme na podzim. Průběžně se vyřizují povolení a upřesňují podmínky, za kterých bude možné revitalizace provádět – své si k tomu řekne jak Státní správa NP Šumava zodpovědná za ochranu přírody, tak vodoprávní a stavební úřady v příslušných obcích a vyjádřit se mohou také místní organizace a spolky.

Posledních 14 lokalit, které na projektovou dokumentaci čekají, bude vysoutěženo a rozděleno mezi projekční firmy během podzimu. Jedná se o lokality, kde se práce budou provádět v druhé polovině projektu, a tak dostanou prioritu až později.

Začátkem června jsme v Kašperských Horách na workshopu přivítali experty na ekosystémové služby, kteří nám poskytli mnoho cenných rad a doporučení pro měření a vyčíslování konkrétních dopadů našeho projektu z pohledu přínosu revitalizovaných mokřadů pro člověka a společnost.

Během léta se ovšem rozběhly i zcela konkrétní práce. Na osmi hektarech jsme nechali posekat a odvézt trávu, což zabraňuje zarůstání mokrých luk mladými stromky. Jde o louky pod Dobrou, v okolí Novosvětských slatí, Raškov a nelesní část Nového Údolí. Mokré a rašelinné louky jsou totiž důležitým prvkem mozaiky biotopů, které využívá tetřívek obecný jako tokaniště – a bez sečení by z velké části zarostly. Tetřívek je vlajkovým druhem projektu LIFE for MIRES, a proto jsou součástí realizace opatření na podporu a zlepšování prostředí jeho přirozeného výskytu.

Od začátku léta až doposud se rovněž nezastavili dobrovolníci, kterých jsme na našich 7 akcích uvítali 111, přičemž nás letos ještě dva Dny pro rašeliniště stále čekají. Velmi pomohli s drobnějšími, ale zato důležitými pracemi na Soumarském rašeliništi, Cikánských slatích, Hučině u Černého kříže a Kepelském Zhůří. Tam všude již revitalizace proběhly v minulosti a bylo třeba pomoci s vyplněním kanálů zeminou, vykopáním mělkých sníženin pro mokřadní vegetaci a vůbec pracemi kvůli zadržování vody. Po každé akci následovala exkurze do míst, kde vládne příroda, člověk jí do toho mluví jen málo a pod nohama to pořádně čvachtá. Samo počasí nám naznačilo, jak se nám  obnova malého vodního cyklu a návrat lokálních srážek daří – na velkém počtu exkurzí jsme pořádně zmokli.

Na nejzápadnější lokalitě – Gerlově huti u křižovatky silnic Železná ruda-Klatovy a silnice z Hartmanic – začínají první práce v terénu. Konkrétně se jedná o prořezávky odvodněných a nyní extrémně zahoustlých mladých smrkových porostů; větší stromy, jedle a listnáče tu ponecháme. Cíle prořezávek jsou dva: jednak zpřístupnění lokality pro techniku a pracovníky, kteří provedou revitalizaci (liniové prořezávky podél kanálů, kde jsou na suchých valech smrčky nejhustší), jednak rozvolnění porostů v mokřejších místech. Více světla a více vody podpoří růst rašeliníku, který ve zdejších vysušených smrkových mlazinách momentálně spíše skomírá. I když na pořádně zamokřené a zrašelinělé cestě, kam může slunce, se podařilo najít vzácnou rosnatku. Zatím jednu – a věříme, že pár let po revitalizaci jich tam bude podstatně více.

Nelenili jsme ani v komunikaci s veřejností. Proběhly tři vlny dotazníkových průzkumů mezi návštěvníky národního parku – možná i právě vy jste nám odpovídali na otázky, proč na Šumavu jezdíte, zda bychom měli zadržovat vodu a jaké šumavské mokřady jste navštívili nebo se na ně chystáte. Obdobné dotazování proběhne i na konci projektu a pomůže nám vyhodnotit, jak dobře se nám podařilo naši práci a význam mokřadů vysvětlit. Kromě toho jsme na Kvildě, v Kašperských Horách a Železné rudě pořádali přednášky o šumavských i jiných mokřadech, některé šumavské slatě jsme pak procházeli s novináři i členy vlády.

Sledování projektových lokalit je v plném proudu, každý měsíc odebíráme vzorky vody a posíláme je na chemické rozbory, na vybraných místech jsou instalovány automatické měřiče průtoku a výšky hladiny podzemní vody. Stejně tak je v běhu sledování vegetace a na vybraných plochách jsou sečteny všechny rostliny a změřeno, jakou část stanoviště jednotlivé druhy pokrývají. Rostliny totiž velmi citlivě reagují na změnu vodního režimu, a to jak k lepšímu, tak k horšímu a mohou nám prozradit mnohé o úspěšnosti naší práce.

V druhém zářijovém týdnu jsme se zúčastnili pracovní cesty za spřátelenými zástupci revitalizačních LIFE projektů v Lotyšsku a Estonsku. Mokřady a rašeliniště jsou v obou zemích emblematickými biotopy, a tak není divu, že i s jejich obnovou mají velké zkušenosti. Během týdenního pobytu jsme získali spoustu nových poznatků, jež se pokusíme adaptovat i na naše poněkud hornatější šumavské prostředí.

Kalendář akcí